Proč jsou někdy chvály „divné“: 10 věcí, které vás rozptylují
Nejprve mi dovolte, abych byl upřímný ohledně své kvalifikace: Nejsem hudebník ani zpěvák; jsem církevní konzultant, který pouze informuje o tom, co naše týmy zjistily za více než 15 let konzultací. Mým záměrem není někoho odsuzovat nebo urážet. Mám maximální respekt k těm, kteří nás při bohoslužbách vedou ve chválách. S tímto na paměti zde uvádím 10 rušivých prvků, se kterými jsme se při chválách na shromážděních setkali.
Audio pouze pro předplatitele
1. Nesrozumitelná slova. Tímto rušivým prvkem začínám jednoduše proto, že se s tímto problémem setkáváme velmi často. Může být špatné ozvučení, zpěváci nemusejí dobře vyslovovat, hudba může přehlušovat text... V každém případě, lidé se snaží porozumět slovům a poselství jim uniká.
2. Zachmuřené obličeje vedoucích chval. Některé slavnostní chvalozpěvy možná nevyžadují úsměv, ale když zpíváme o radosti z Hospodina, a výraz zpěváků naznačuje něco jiného, nejde to příliš dohromady. Často jsme se setkávali s chválicími týmy, které při vedení chval projevovaly jen málo emocí.
„Modlete se za mě, než dnes budu zpívat. Neměl jsem čas se připravit.“
3. Špatní hudebníci či zpěváci. Tento rozptylující faktor se zdráhám zahrnout, protože si uvědomuji, že úroveň talentu se v jednotlivých sborech liší. Nechci také naznačovat, že by chvály měli vést jen ti nejtalentovanější hudebníci. Pouze konstatuji, co jsme zažili: Někdy hudební složka bohoslužby postrádá kvalitu.
4. Nepřipravení hudebníci. Zde nejde o úroveň talentu, ale o nedostatečnou přípravu. Někdy to totiž vypadá, jako by hudební část bohoslužby nikdo nenacvičoval. Někdy jsme se dokonce setkali s tím, že vedoucí chval prohlásil: „Prosím, modlete se za mě před tím, než dnes budu zpívat, protože jsem neměl čas se připravit.“
5. „Kázající“ vedoucí chval. Někteří vedoucí chval umějí dobře vyplnit čas mezi písněmi a stručně něco říct. Jiní ovšem využívají mezihry ke kázání, které pojmou jako přípravu na kázání, které teprve přijde. Příliš mnoho mluvení může ve skutečnosti čas chval spíše narušovat než ho usnadňovat.
6. Písně odtržené od tématu kázání. Působí například zvláštně, když se série kázání týká rodiny, ale žádná z vybraných písní nemíří tímto směrem. Je-li oproti tomu výběr písní v souladu s obsahem kázání, účastníkům bohoslužeb to pomáhá mj. také v tom, že si později snáze vybaví, o čem nedělní kázání bylo.
7. Obtížně zpívatelné písně. Opět, nejsem zpěvák, ale vím, kdy mám problém určitou píseň zazpívat. Nadanější členové našeho poradního týmu jsou zpěváci a občas zpochybňují výběr písní z hlediska jejich „zpívatelnosti“. To, co nadaný zpěvák bez problémů zvládne, nemusí být snadné pro běžného člověka v sále.
8. Chabé využití médií pro promítání textů písní. Tento rozptylující faktor je důsledkem předchozího. Texty promítané na obrazovku či plátno jsou bezpochyby užitečné. Pokud však předěly vět na obrazovce neodpovídají předělům a pauzám ve zpěvu, může mít účastník shromáždění problémy s tím, jak píseň zpívat. Promítání textů obecně účastníkům bohoslužeb příliš nepomáhá v tom, aby se naučili melodii.
9. Neumělé míchání stylů. Tu a tam se setkáváme s tím, že se sborové skupiny snaží v písních kombinovat prvky z různých hudebních stylů. Tento přístup není špatný, ale stává se problematickým, pokud jsou vedoucí chval silní v jednom stylu, ale jiný jim příliš nejde. Často je tento rozdíl patrný.
10. Zavádění nových písní bez jejich výuky. V současné době působí řada dobrých autorů chval. Zavádění nových písní ve sboru by však mělo být promyšlené, což často chybí. Mnozí z nás uvítají, když si vedoucí bohoslužeb udělá čas a pomůže nám, abychom se píseň jako sbor skutečně naučili.
překlad Kateřina Coufalová
Charles (Chuck) E. Lawless působí jako profesor evangelizace a misie a děkan postgraduálního studia na Southeastern Baptist Theological Seminary v Severní Karolíně v USA (viz www.chucklawless.com).
