Jakub Vejmělka: Krize víry není hřích
Kdy je krize víry zdravá a kdy spíše destruktivní? Jak mohou člověka v krizi doprovázet jeho blízcí? A co naopak takovému člověku rozhodně neříkat? Odpovídá ředitel Křesťanské akademie mladých Jakub Vejmělka.
Audio pouze pro předplatitele
Setkával jste se jako pastor pro mládež často s tím, že by lidé procházeli krizí víry?
Spíš bych spočítal na prstech lidi, kteří tím nikdy neprošli.
V čem taková krize většinou spočívá?
Je to několik úrovní. Typicky se vyskytuje u lidí, kteří vyrostli v církvi nebo uvěřili hodně mladí – třeba do 25 let. Jejich osobnost nebyla plně zformovaná a vyrůstali v určitém zjednodušeném pojetí toho, co víra znamená.
Asi je to dáno tím, jakým způsobem můžeme mluvit s dětmi o jakémkoli tématu. Jak dospívají, narážejí na to, že se jejich představa o nějakých věcech úplně neshoduje s nově objevovanou realitou. Třeba zažijí v životě něco těžkého. Nebo může jít o intelektuální rovinu věci – mají přátele, kteří nejsou věřící, a přesto nežijí nějak katastrofálně rozpadlé životy, naopak se k nim možná chovají líp než lidé v církvi...
Neočekávejme, že se vrátí zpátky. Ta cesta nevede zpět, ale dopředu.
Je možné rozlišit, kdy se jedná o k ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
