Pavel Černý: Na čem při Večeři Páně záleží, a co lze měnit?
Někteří z vás už možná zažili to, čemu se v křesťanství říká „liturgické války“, tedy zápasy o formu bohoslužby. Jsou např. lidé, kteří jednoznačně preferují klasické písně vyjadřující promyšlené teologické výpovědi. Vedle nich jsou však ve sboru i lidé, kteří rádi zpívají písně z komunity v Taizé, jiní zase preferují rockové písně nebo písně chval (worship). Mnozí vzpomínají na písně, které doprovázely dobu jejich obrácení; připomínají jim jejich různé duchovní zkušenosti. Pokud jsou zmíněné skupiny neústupné a nejsou ochotny hledat určitý liturgický kompromis, hned máte oheň na střeše.
Audio pouze pro předplatitele
Určitou obdobu takové liturgické války může způsobit rozdílný důraz na způsob slavení Večeře Páně. Tento hod ustanovený Ježíšem Kristem může být znevážen a zničen lidskou neústupností a pýchou. Vzpomínám na jeden takový boj, který se týkal používání druhu chleba. Jedni byli pro pokračování s běžným českým chlebem, a druzí chtěli chléb nekvašený. V jiném sboru se rozhořel spor, zda má být používáno víno, nebo zda by nestačil jen nealkoholický mošt. A další rozpor některé sbory řešily, když se v době pandemie nesmělo přijímat z jednoho kalicha, ale bylo nutné zavést individuální kalíšky. Jinde zase bylo předmětem debat, jestli Večeře Páně je také pro ty, kteří ještě nevědí, o co se vlastně jedná.
Na rozdíl od Starého zákona, kde je forma bohoslužby přesně popsána, Nový zákon téměř neobsahuje formy křesťanského shromáždění. Víme, že církev slavila Večeři Páně, ale nemáme zapsáno, jak to probíhalo. Pro první křesťany bylo důležité zachovat principy, ale vlastní formy bohoslužby ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
