Ondřej Kubů: Trest – pomsta, nebo cesta k nápravě?
Otázka vetknutá do nadpisu vzbuzuje řadu otázek dalších. Jaký trest je vlastně spravedlivý? Jaký trest je příliš přísný, nebo naopak příliš mírný? Má být uložením trestu především učiněno spravedlnosti zadost? Nebo si má provinilec hlavně uvědomit, že jedná nesprávně? Má trest pachateli znemožnit opakování něčeho zlého v budoucnu? Nebo má primárně napomoci k tomu, aby bylo napraveno to, co se stalo oběti zlého jednání?
Audio pouze pro předplatitele
O tom všem se vedou rozsáhlé diskuse dnes a denně nejen při výchově dětí a u trestních soudů, ale i ve veřejném prostoru nad různými kriminálními příběhy. Někdy se zdá, že se nabízí volit trest především jako přísnou odplatu. Aktuálně se takové diskuse vedou zejména kolem trestání sexuálně motivované trestné činnosti. Na druhou stranu se neustále řeší přeplněnost našich věznic a ministerstvo spravedlnosti právě připravuje rozsáhlou novelu trestního zákoníku, která má rozšířit používání alternativních trestů.
Pan V. mohl přiznat vinu a trest mu mohl být odpuštěn. U soudu ale opakoval: „Neudělal.“
Retributivní složka trestu, která akcentuje trest jako odplatu za zlé jednání, je pro lidskou společnost intuitivní, přirozená. V minulosti trest vždy přicházel především proto, že někdo něco zlého spáchal, tedy dopustil se jednání, u něhož vnímáme, že zasluhuje takové potrestání, jaké považujeme za odpovídající. V čase se nicméně vnímání vhodné odplaty proměnilo ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
