Ludmila Pohanková: Milovat Boha? Jak?

Moje cesta k Boží lásce nebyla tak přímočará, jak jsem to často slýchala kolem sebe. Osobní vztah k Bohu jsem navázala až v dospělosti a na rozdíl od mnoha krásných svědectví o bombastickém období zázraků a Boží blízkosti jsem si Boží lásku moc neužívala. Spíš jsem pořád odněkud očekávala ránu, kterou Bůh v těžkých časech moji lásku vyzkouší. Měla jsem v té době malé děti a občas jsem je chodila kontrolovat, jestli dýchají, jestli mi některé Bůh nechce vzít, a tak mou lásku vyzkoušet.

Svou přílišnou snahou dělat něco pro Boha i pro lidi jsem se jeho lásce spíš vzdalovala.

Jak zkreslené byly moje představy o Boží lásce! Jako by kterýkoliv milující rodič chtěl svoje dítě nejdřív nechat procházet těžkými věcmi, ve kterých se dítě osvědčí, a teprve potom by mu za odměnu dal zažít svoji lásku! Ani moji rodiče takoví nebyli, měli nás rádi a chtěli pro nás dobré. Ani nedokážu určit, odkud se ve mně takové představy vzaly. Zároveň jsem měla pocit, že musím být B ...