Dva druhy vlastenectví: Vlast, jazyk, národ... nebo něco víc?

Katalyzátorem tehdejší české emancipace byla filozofie Johanna Gottfrieda Herdera a politický vývoj po roce 1848. Na tomto základě povstalo napětí mezi česky a německy mluvícími obyvateli naší země, které ve svých důsledcích vedlo až k tomu, že většina sudetských Němců ve druhé polovině 30. let zaprodala Československo Hitlerovi, a pak i k tomu, že téměř tři miliony Němců se staletými kořeny v naší zemi byly poválečným vyhnáním zbaveny vlasti, nemovitostí a dalšího majetku.

Nemluvím tu o vztahu k Němcům jako cizincům, čehož se výhradně týkal Dekret kutnohorský, ale o vztazích mezi Němci, kteří byli v českých zemích usedlí po generace. Ve svých Vlasteneckých vzpomínkách o tom Josef Bojislav Pichl píše: „Mohls tu (tj. v kavárně U Zlatého tygra v Praze na Starém Městě, v dnešní Husově ulici) vidět skoro každodenně z našich Palackého vedle K. E. Eberta, Chmelenského a Čelakovského s Gerlem a Glaserem, Tomíčka a Tyla vedle hraběte Schirndinga atd., všechny pospolu. Tehde ...