Dopisy přes zeď (recenze)

Jednoduchou béžovou obálku s modrou skicou zdi oddělující Palestince od Izraelců a několika domy snad na palestinské straně snadno mezi jinými knihami přehlédnete. Dokonce můžete mít dojem, že se jedná o další filozofickou knihu, kterými se musejí prokousávat studenti humanitních věd. Pravda je, že vás autor mnohokrát přiměje knihu na chvíli odložit a přemýšlet, možná se s ním v duchu hádat nebo naopak přitakávat, a několikrát se i rozplakat.

Autor knihu píše formou deseti dopisů svému palestinskému sousedovi, kterého „nezná jménem a neví o něm nic bližšího“. Hned v prvním z nich vysvětluje důvody, jež ho k psaní vedou: „Potřebujeme zpochybnit příběhy, které vyprávíme Ljeden o druhém ... Vnutili jsme si své nejhorší děsy. Pro vás jsme kolonialisté, křižáci. A pro nás jste nejnovější vražedný nepřítel, který hodlá zničit židovský národ.“

Halevi, který se do Izraele přestěhoval z USA v roce 1982 jako téměř 30letý svobodný novinář, vypráví příběh Židů a vyvrací některé omyly a lži. Čteme tak například o půstu Tiša be-av, kdy Židé truchlí nad zničeným Chrámem a vyhnáním ze Zaslíbené země: „My jsme sem jen nepřišli, my jsme se sem vrátili.“ Čteme o plánu OSN na rozdělení území na dva samostatné státy, o Dni nezávislosti, Šestidenní válce, společných svatých místech, holokaustu nebo o tom, co znamená být Židem. Nejde jen o strohý výčet faktů: Popisované události jsou doplněny o mnoho autorových úvah a osobních příběhů. Jeden z nejdojemnějších najdeme zhruba v polovině knihy. Udál se během společné cesty Arabů a Židů do Osvětimi a mj. v něm najdeme jednu z mála zmínek o křesťanech: „Přivést do Osvětimi společně muslimy a židy se podařilo křesťanovi se srdcem otevřeným na obě strany.“

Navzdory tomu, že se Halevi snaží vysvětlit izraelskou pozici a legitimní nárok Židů na vlastní stát, nebojí se kritizovat chyby, kterých se dopustily izraelské vlády. Z dopisů je patrná snaha Palestince pochopit a zároveň vysvětlit postoj Židů.

Jak podtitul napovídá, odpovědi Palestinců a dalších obyvatel Blízkého východu v knize najdeme také. Je jich rovněž deset. Musím se přiznat, že pro mě bylo někdy těžké je číst (člověk je nerad konfrontován s názorem, se kterým nesouhlasí), mají však v knize své nezastupitelné místo a jsou nesmírně obohacující. Jsou stejně upřímné a otevřené jako dopisy Haleviho. Některé poukazují na „historické nepřesnosti a nacionalistická klišé“. Jiné vyjadřují pochopení pro touhu a potřebu Židů mít vlastní stát, a zároveň se ptají: „Ale dokážete si vy přiznat, kolik utrpení jste svým návratem způsobili?“

Cíl navázat kontakt s palestinskými sousedy byl splněn. A nejen to. Na anglické webové stránce www.letterstomyneighbor.com si zájemci mohou přečíst další odpovědi čtenářů i následné odpovědi Haleviho. Ke stažení zdarma je i arabská verze knihy v PDF.

České vydání je vhodné pro ty, kteří o historii moderního Izraele vědí pramálo, ale i pro ty, kteří se o dění na Blízkém východě zajímají.

Josi Klein Halevi: Dopisy přes zeď, Akropolis 2020, 184 stran, 249 Kč