Bohuslav Wojnar: Nepropásnout svaté okamžiky
Když jsem na podzim roku 2023 projížděl spolu se svými dvěma syny a vnukem Kálebem tureckou Mezopotámii, v kdysi slavném křesťanském městě Nisibis (dnešní Nusaybin v Turecku) jsme se setkali s Danielem, pokračovatelem dlouhé linie křesťanů v tomto městě. Se svou rodinou (dle jeho slov jednou z posledních ve městě) se stará o bývalou katedrálu a archeologické pozůstatky věhlasné univerzity z prvních století křesťanství. Vstoupili jsme tam do krypty Jakuba z Nisibis, jednoho z církevních otců z konce třetího a počátku čtvrtého století, knížecího syna, který se ale stal chudým mnichem a později biskupem...
Audio pouze pro předplatitele
Jakub se účastnil nikajského koncilu, kde se odvážně postavil Ariovi, jenž odmítal Ježíšovo božství. Tento Jakub byl duchovním otcem církevního otce Efréma Syrského, jenž Jakuba nazýval „Mojžíšem Mezopotámie“. Prožívali jsme tam tehdy zvláštní pocit sounáležitosti napříč věky, které nás od doby Jakuba dělily. Pak nám bratr Daniel složitě přes Google překladač vysvětlil, že krypta byla původně baptisteriem, kterým křtěnci procházeli a na druhé straně vystupovali přímo do centra chrámu. V té chvíli jsem ucítil obrovskou vděčnost, že můžeme stát na místě, kterým kdysi procházeli lidé z této oblasti Mezopotámie, přijímali křest, a stávali se tak viditelně součástí společenství Kristovy církve. Uvědomil jsem si, jak nás toto místo spojuje se všemi těmi velkými věcmi ze starobylé křesťanské minulosti.
Ve snaze vyhnout se tradicím mrtvého náboženství jsme opustili něco, co nám křesťanům vždy patřilo.
V autě jsme pak o tom všem ještě dlouho nadšeně mluvili. A ta ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
