Apoštolský a prorocký základ církve – co tím Pavel vlastně myslel?
Apoštolský a prorocký základ je v Bibli zmíněn jen jednou, v listu Efezským 2,20. V posledních desetiletích se tento pojem stal zhusta přetřásaným tématem, a to navzdory tomu, že chybí jasná představa, co tím Pavel myslel. Je to snad tak, že když se sbor zakládá tím správným způsobem, přijedou apoštolové a proroci a vytvoří základ společenství a na to teprve navazují další, kteří v budování sboru pod jejich dohledem pokračují?

Audio pouze pro předplatitele
To by znamenalo, že by apoštolská i prorocká služba byla důležitější než ostatní tři služebnosti (učitelé, pastýři a evangelisté). Z Bible ale nevíme o zakládání sborů apoštoly a proroky, ale jen apoštoly.
Obvyklé konzervativní vysvětlení, že proroci znamenají Starou smlouvu, kdežto apoštolové Novou, neobstojí: Apoštolská složka základu je jmenována jako první.
Při pátrání po tom, co to je apoštolský a prorocký základ, musíme nejdřív prozkoumat, jestli to je pojem, který se v listu Efezským mihne jen tak bez vysvětlení, nebo jestli je součástí širší myšlenky, kterou se list Efezským zabývá. Od čtrnáctého verše do konce druhé kapitoly používá Pavel příměry ze stavebnictví: „Kristus zbořil rozdělující hradbu“ (v. 14), „byli jste vybudováni na základě apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš“ (v. 20). Úhelný kámen, to byl ,základní kámen základu‘, od něj se stavba rozměřovala a odvozovala, v něm „se celá stavba spojuje dohromady ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.