Pavel Černý: Pozitivní závislost?
Musím se přiznat, že slovo „závislost“ nemám vůbec rád a používám ho nerad. Ve své kazatelské a pastorační práci jsem se totiž setkal s mnoha závislostmi, které ničily životy lidí, jejich rodiny a další mezilidské vztahy. Je mnoho závislostí, do kterých může člověk upadnout. Není to jen alkohol, drogy, pornografie, digitální závislosti, konzumní způsob života či závislost na moci a ovládání druhých. Může ale existovat nějaká pozitivní závislost?
Audio pouze pro předplatitele
Nádraží směr závislost
Dnešní člověk, přinejmenším v euroamerické civilizaci, si zakládá na svobodě. Chce být nezávislý, rozhodovat se podle sebe a dát průchod vlastním chutím a vášním. Paradoxní je, že právě naše touha po svobodě bývá pastí a bránou do nesvobody a závislosti.
Právě když si myslím, že jsem svobodný, jsem na cestě dělat ne to, co chci, ale to, co nenávidím.
Vzpomínám si na jednoho křesťana, který žil v manželství a který se začal na veřejnosti častěji ukazovat s jinou ženou. Prý spolu jen sportovali a občas někde poseděli. Později říkal, že se potřebují jeden druhému svěřovat o svých životních starostech. Na různá varování nedbal, protože je přece svobodným člověkem a ví, co dělá. Jeho domnělá svoboda neskončila dobře. Nemanželské dítě a narušené vztahy se dotkly rodiny, mnoha přátel i církve.
Je svoboda vůbec možná? Můžeme jako lidé žít ve svobodě a vyhnout se závislostem, které z člověka dělají otroka? Domnívám se, ž ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
