Žít jako Ježíš: Co je teď mým úkolem?

V poslední době jsem vícekrát zažil, že jsem do něčeho dal spoustu energie, ale výsledky nebyly nic moc. Dokonce jsem měl v sobě jakýsi neklid, ale bylo pro mě těžké vyskočit z rozjetého vlaku. Naštěstí se nestalo nic tragického kromě ztraceného času. Určitě ale mnozí z nás, ne-li všichni, známe ten pocit, kdy do něčeho dáváme spoustu energie a výsledky tomu neodpovídají. A na druhou stranu jsme se jistě setkali i s tím, když se daří a věci jdou „samy“. 

Bůh nechce, abychom dřeli celý život, lopotili se a sklidili průměr. Bůh nás volá do partnerství s ním, Ježíš přišel, abychom měli život a měli ho hojnost. Ale pozor! Nemyslím, že pokud něco vyžaduje naše úsilí, nemáme do toho jít, a za každou cenu hledat nejjednodušší cesty bez námahy. Nemám na mysli vyhledávání instantních věcí, o přebíhání sem a tam, jakmile se něco jednou zadrhne, nemluvě. 

„Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké.” (Matouš 11:29-30)

Matouš nepíše, že nalezneme odpočinutí svým tělům. Být Božím služebníkem je někdy pořádná makačka. Ostatně pravděpodobně jedenáct z dvanácti apoštolů zemřelo mučednickou smrtí. Co nám ale Ježíš nabízí, je odpočinek našich duší. To si překládám jako: zbavím tě stresu, strachu, nepokoje, navzdory okolnostem…

Co když to není Boží vůle?

Vrátím se nakrátko k obrazu auta, který jsem zmiňoval ve svém prvním článku. Co když ne všechno, co vypadá jako dobré a potřebné, je Boží vůle? Co když obvolat deset lidí, napsat pět statusů na Facebook o tom, co Bůh dělá, do toho nakoupit třem starým lidem, jít uklidit sousedce, pomoct kamarádovi s autem a do toho dělat přesčasy, abych mohl nakoupit lepší dárky k Vánocům, není Boží vůle?

Nechápejte mě špatně. Vzpomeňme na Ježíše. Měl také dny, kdy od rána do večera sloužil potřebným. Když se podíváme na život apoštola Pavla, ten měl také velmi náročný až vyčerpávající život. Co ale bylo důležité? Nevyhořel. Vytrval ve víře a zachoval si živý vztah s Ježíšem. Nezahořkl, nevychladl, neuhonil se a jeho odkaz je věčný. 

Řekne ti to

Samozřejmě je nasnadě i druhý pól. Co když někoho z nás Bůh volá vykročit s odvahou do nových věcí? Do neznáma? S vírou? Darovat peníze někomu, kdo kvůli covidu-19 ztratil práci, i když sami teď nemáme úplně nazbyt. Nebo udělat odvážný krok a (samozřejmě po modlitbě) se zkusit zamyslet nad změnou zaměstnání, které mě sice živí, ale vysává mě psychicky a ničí to mou rodinu. Nebo úplně prakticky (teď mluvím hlavně k mužům): co když tě Bůh volá do toho, abys začal mýt nádobí? Třeba tahle maličkost může být spouštěčem nápravy ve tvém manželství! Nebo co když tě Bůh volá, abys začal/a cvičit? Seznam podobných věcí by mohl být dlouhý. Já nevím, co má Bůh připraveno přímo pro tebe, ale můžu ti slíbit, že má pro tebe to nejlepší. Stačí se ho ptát.

A věřím, že mnohým z nás řekne: „Jsi přesně tam, kde tě chci mít.“ To je krásná odměna. Jsou různé časy. Co je ale důležité – ať ti řekne, že máš někde ubrat, nebo naopak s něčím začít… anebo že jsi teď přesně tam, kde tě chce mít – řekne ti to. Budeš s ním ve spojení. A jsem přesvědčený, že právě tímto se budeme víc a víc podobat Ježíši a budeme žít, jako žil on. 

Využijme tento čas k tomu se zastavit a zvát Boha do našeho každodenního života. Věřím, že k nám rád bude mluvit a ukazovat věci, které připravil. A pokud nás do něčeho pozve, nebojme se vstoupit. Možná se někdy zmýlíme, Bůh ale vidí naše srdce. Je dobrý Otec a bere plnou odpovědnost za život, který je jemu vydaný.

Článek je druhou částí dvoudílné série Jáchyma Rykla na téma Žít jako Ježíš. První díl si můžete přečíst zde.