Slovníček duchovních pojmů: Ramadán

Ramadán označuje devátý měsíc arabského kalendáře již od předislámských dob. Podle islámské tradice se právě během tohoto měsíce dostalo proroku Muhammadovi zjevení prvních veršů Koránu. Na přesném datu události se muslimové neshodnou. Nejčastěji ji kladou na 27. den ramadánu, ale mohlo jít i o některou jinou z posledních deseti nocí měsíce. Muslimové věří, že během této „Noci moci“ (Lajlat al-Qadr) jsou otevřeny knihy osudu, prosby mají násobně větší váhu a je možné dojít odpuštění hříchů.

Každý měsíc islámského kalendáře začíná okamžikem, kdy je na obloze pozorován nový srpek měsíce. To ovšem znamená, že každý měsíc má pouze 29 až 30 dní. Ve výsledku tak každý rok chybí 11 dní do plného slunečního roku. Ramadán je proto každý rok o 11 dní dříve než předchozí rok. Během 32 let tak ramadán postupně vystřídá všechna roční období.

Den v islámu začíná východem a končí západem slunce, což znamená, že jeho délka se liší podle ročního období i podle zeměpisné šířky. Při půstu v oblasti za polárním kruhem navrhuje většina muslimských učenců držet se času platného v Mekce, případně v nejbližší oblasti, kde je možné odlišit den a noc.

Protože půst trvá pouze přes den, vstává většina zbožných muslimů před východem slunce k brzké snídani (suhúr). Po ní následuje pravidelná ranní modlitba a začátek půstu. Do západu slunce se nejí ani nepije a zbožní by se měli zdržet tabáku, sexuálních aktivit a všeho hříšného. Půst není povinný pro děti, kojící ženy, nemocné, staré či lidi na cestách. Po západu slunce se půst přerušuje (iftár). To má obvykle podobu slavnostního jídla v rodinném kruhu nebo širší komunitě s přáteli či v mešitě. Během noci se pak mnozí věnují nepovinným modlitbám (taráwích) a recitaci Koránu.

Základní představa o spáse je v islámu spojená s odměnou za dobré skutky, které při posledním soudu převáží nad špatnými. Půst v ramadánu přináší klíčové zásluhy (saváb) a také dobré skutky konané v tomto období mají mít zvláštní váhu. Měsíc končí třídenním svátkem přerušení půstu (Ejd al-Fitr).

Jako křesťané nevěříme, že Muhammad je prorokem a ramadán svátkem, který by měli lidé dodržovat. Přesto můžeme ocenit upřímné nasazení muslimů a touhu Bohu sloužit. Věřím, že i Bůh, který nikomu nestraní a hledí k srdci, na ně odpovídá. Můžeme se za muslimy modlit, a dá-li Bůh, podělit se o naději, kterou v Kristu máme.

Mgr. et Mgr. Jiří Bukovský, Ph.D., je pastorem KS Praha, regionu Západ, a zástupcem ředitele ETS.

Záleží vám na tom, aby muslimové poznali Ježíše?

Přidejte se ke křesťanům z celého světa, kteří se za muslimy modlí během jejich posvátného měsíce ramadánu.
Bližší informace o iniciativě „30 dní modliteb za svět islámu“ najdete na www.30dni.kmspraha.cz.