Rozvod: Partnerství končí, rodičovství zůstává
„Ani nevíme, jak se to stalo. Byli jsme zamilovaní, vzali jsme se, máme dvě krásné děti, postavili jsme vysněný domek a teď... jdeme od sebe. Nemilujeme se. Nescházíme si. Netoužíme po sobě. Něco se zvrtlo a žít spolu už nechceme. Se svým prázdnem zůstal každý sám. Už se ani nehádáme. Jsme jako dva cizinci. Oba ale řešíme jedno a totéž – jak neublížit našim dětem.“
Audio pouze pro předplatitele
Rozpad manželství či partnerství je ožehavým tématem mezilidských vztahů. I přesto, že statistiky říkají, že se tento jev stává „normálním“ – vždyť každé druhé manželství se rozpadá. Statistiky přitom ani nezahrnují rozcházející se páry, které nebyly sezdané. A když už jsme u těch statistik, téměř 60 % rozvodů se týká rodin s nezletilými dětmi. Proto je pochopitelné, že rodiče nechtějí svým dětem rozpadem jejich partnerství či manželství ublížit. Lze to vůbec?
Co je v tak náročné životní situaci zásadní – jak se postarat o sebe, jak tímto obdobím provést děti, co potřebují a před čím je ochránit, a jak jako rodiče fungovat i poté, kdy se manželství rozpadne.
Pokud jste někdy letěli letadlem, patrně pro vás nebude novinkou, že před každým startem letadla stevard opakuje vždycky totéž. „Cestujete-li s dětmi, v případě kritické situace se nejprve postarejte o sebe, abyste se mohli postarat o své děti.“ Podobné je to i v případě rozvodu či rozchodu. Co to v reálu znamená?
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
