René Ferko: V prostředí, kde jsem žil, šlo o život
René Ferko zažil hodně špatného. Býval v Děčíně známým pouličním rváčem, bral drogy a na ulici byste se mu asi obloukem vyhnuli. Dnes je prvním oficiálně ustanoveným romským pastorem Apoštolské církve a také prvním romským nemocničním kaplanem v Česku. Rozhovor s ním byl příjemný. Působil pokorně a ohlížel se za minulostí bez známky hořkosti či ublíženosti. Bůh mu dal vizi pro jeho národ – a on každý den věrně pracuje na tom, aby tuto vizi pomohl naplnit.
Audio pouze pro předplatitele
Váš život kdysi a dnes, to zní jako příběhy dvou různých lidí. Vyprávějte mi prosím o své životní cestě. Jaké jste měl dětství?
Narodil jsem se do úplné rodiny, jsem ze čtyř sourozenců. Táta s mámou byli moc fajn a předali nám, co mohli. Tatínek má za sebou nelehkou minulost. Strávil čas ve vězení za to, že se zastal kamarádů na zábavě.
Doma jsem ze všech drog udělal kouli a spláchnul ji do záchodu.
Pamatujete si to?
Matně. Byli jsme děti. Byli jsme tam i za ním. Matně si pamatuji, že jsme něco takového zažívali.
Muselo to být pro maminku těžké...
Pro maminku to bylo těžké. Chodila do práce, všechny děti jsme chodily do školky a do školy, opravdu udělala maximum jako správná matka. Vždycky dělala a dělá dodnes. A táta je výborný, jsem za něj vděčný a jsem na něj hrdý, že přes to všechno, co v životě zažil... Nebylo to jednoduché. Snažil se nám předat zdravé hodnoty do života.
Jasně, že člověk prožíval s rod ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
