„Maminko, ty úplně záříš!“ (příběh čtenářky)
Jsem lékárnice, nadšená maminka tří dětí a žena milujícího muže. Mám ráda svou rodinu, pohyb v přírodě, lidi, stráně, les i hory, čerstvě upečený chleba a taky Ježíše. Bydlíme v domečku se zahradou v jedné vísce na pomezí Moravy a Slezska a máme se skvěle. Takhle by můj příběh mohl skončit, ale díky Bohu se pořádně zašmodrchal...
Audio pouze pro předplatitele
V září roku 2020 mě zastavila nemoc. Ne úplně vážná, ale ani taková, nad kterou by člověk mávl rukou. Sevřela mě silnou bolestí a lékařům trvalo více než měsíc, než rozklíčovali správnou diagnózu. Zdálo se, že cesta k úplnému uzdravení nebude náročná, postačí silné léky, klidový režim a pár měsíců k tomu. To by šlo...
Hnala jsem se za světlem na konci tunelu, za uzdravením, a přehlédla jsem tu nejzářivější naději.
Po pár měsících ale uzdravení nepřišlo, místo něj nemoc propukla v plné síle nanovo a já jsem se nenápadně začala topit v bažině sebelítosti. Vždyť jsem byla nemocná a nemohla jsem nic dělat. Nemoc mi den za dnem ubírala sil, krásy i toho, na čem jsem si v životě zakládala. Zubní kazy způsobené silnými léky byly smutným obrazem zničené dokonalosti mého života. Začala jsem vyhasínat, nezadržitelně a rychle. Život – stejně jako kolotoč všech povinností doma – mi přestal dávat smysl. Všechny moje naděje a vize se stáhly na šířku uzdravení, které ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
