Pavel Hošek: Co znamená „smíření“?
Má v sobě zázračnou moc. Všichni to známe. Od dětství. „Tak už se nezlob, mrzí mě to.“ Zázračná slova mezi dětmi v mateřské školce, mezi bratrem a sestrou na pískovišti. „Omlouvám se, já jsem to tak nemyslel.“ Do rozbolavělé nálady a uražené sebelítosti najednou zazní kouzelná slova, která jako mávnutím kouzelného proutku všechno změní. Je to jako zahojení bolestivé rány.
Rozuměli jsme tomu dřív, než jsme nastoupili na základní školu. Už jako děti jsme se učili svatému umění smíření. Počmáral jsem ségře výkres, protože mi snědla dortík. Podrazil jsem Frantovi nohu, protože do mě strčil ve frontě na oběd. Stali se z nás vzteklí nepřátelé, rozzuření býci. A pak to přišlo. Zázrak. „Promiň, neudělal jsem to schválně. Tady máš moji svačinu. Kámoši?“
Slovo smíření je odvozené od slova mír: Znamená znovunastolení míru mezi znepřátelenými stranami. Je to vlastně strašlivě jednoduché, mnohem jednodušší, než bychom si přáli. Ustoupit, přiznat chybu, složit zbraně, omluvit se, projevit dobrou vůli, vzdát se ukřivděnosti, sebelítosti, hněvu, pocitu ponížení.
První krok bývá nejtěžší
Proč je to tak těžké, když je to tak jednoduché? Protože na cestě ke smíření musíme pře ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
