Miloš Poborský: Když Bůh nikomu nechybí (recenze)
Loffeldova spíše sociologická než teologická kniha vzbudila významný zájem i v Česku. Je poctivou sondou do života německé katolické církve. Název knihy „Když Bůh nikomu nechybí“ vzbuzuje v čtenáři naději, že autor nabídne nejen analýzu, ale i řešení, jak znovu vzbudit zájem o Boha.
Audio pouze pro předplatitele
Autor nabízí objevný vhled do sekulárního myšlení. Největší konkurent víry v Boha již není ateismus, ale apateismus, náboženská lhostejnost. Duchovní rozměr života člověka nevyprchal, transformoval se. Křesťanství nahradila sebetranscendence, snaha najít smysl života překročením hranice vlastního já. Víra v nadpřirozený svět nemizí, projevuje se jinak. Bůh v tomto pojetí již není osoba, ke které máme mít osobní vztah. Potřeba instituce církve zaniká.
Tento posun má zásadní dopad na evangelizaci (katolické prostředí používá pojem pastorace). Podle Loffelda již nelze předpokládat, že lidé jsou hledající. Představa rovnice „nemáš Boha = máš v sobě prázdnotu = jsi nešťastný“ a toho, že lidé mají v sobě „díru ve tvaru Boha, kterého podvědomě hledají“, již neplatí. Světští lidé mohou žít šťastný, naplněný a eticky hodnotný život bez jakékoliv potřeby náboženství. Existenciální lhostejnost otázky nepokládá, Bůh je pro ni irelevantní.
Pokud ale lidé neklado ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
