Přehled článků Téma všední život duchovní život svědectví evangelium

Janette Oubrechtová: Aby církev byla svatá a zároveň normální

S Janette jsem se seznámila v osmé třídě na základní škole. Tehdy na naši základku přivedla studenty biblické školy ze Švédska. Zjistila jsem, že jsme sousedky a že každý měsíc mládež z Milovic pořádá kavárnu ,,Hrnky s sebou“. Díky této službě mladým lidem jsem uvěřila v Boha a Janette se na několik let stala mou vedoucí mládeže. Nedávno jsme se sešly, abychom si povídaly o tématu, které jí vždycky leželo na srdci: Jak zasáhnout své město.

Janette Oubrechtová (foto fb Milovická Nádražka)

Audio pouze pro předplatitele

0:00 / 0:00

Žiješ v Milovicích, kde se aktivně zapojuješ do dění ve prospěch místních lidí. Jak tvoje práce začala?

Vyrostla jsem v křesťanské rodině a vždycky jsem byla vedena k aktivní službě městu. Moji rodiče byli pastoři, založili občanské sdružení pro práci s romskými dětmi. Když mi bylo asi 19, začala jsem trošku rebelovat. Ne vůči Bohu, ale vůči pocitu, že v životě nemám prostor pro vlastní rozhodování. Snažila jsem se vymezit si ho způsobem, který ubližoval mně, mojí rodině i všem kolem. Pán Bůh je ale dobrý a to, co jsem pokazila, zachránil (viz také rozhovor v ŽV 2017/2, pozn red.).

Potom jsem odešla na biblickou školu do Švédska a tam Pán Bůh něco v mém životě změnil. Pamatuji si modlitbu, kdy jsem na kolenou Bohu řekla: „Pane, tady jsem, pošli mě.“ A nebyla to tichá modlitba. Ležela jsem vzadu ve třídě a řvala jsem nahlas jako nikdy. Cítila jsem až v břiše, že je to nějaká touha, kterou do mého života vložil Bůh. Přesně jsem věděla, že jde o Česko, že moj ...

Mohlo by vás také zajímat

Odemkněte si kompletní obsah webu!

Všechny články ke čtení i poslechu již od 41 Kč/měsíc. První měsíc jen za 1 Kč!

Koupit předplatné