Hana Pinknerová: Za vším hledám Boží lásku
Procházela jsem náměstím kolem záhonů květin a bujně zeleného trávníku. Klouzala jsem očima po růžových a fialových květech aster a hvězdnic, které se vyjímaly mezi vysokými trsy kvetoucí trávy. V trávníku se pyšně nadýmaly chomáče jetele. Byl to tak útěšný pohled, že jsem nedokázala hledět jinam. Vtom se můj pohled zadrhl o něco, k čemu jsem se musela o krok vrátit. Nádherný, velký a dokonale pravidelný čtyřlístek.
Audio pouze pro předplatitele
Je mi jasné, že když najdu čtyřlístek, mám štěstí. Je to něco mimořádného. Asi jako když jedu na výlet a ono neprší, zaseju trávník a ono mi sprchne. Nebo jako když si u zkoušky vytáhnu otázku, na kterou dovedu odpovědět. Znamená to ale, že jsem šťastná? Ani náhodou. Když jsem pochodovala po náměstí, dál mě tlačily boty a bála jsem se zubaře. Ani kdybych čtyřlístků našla celý trs, nepomohlo by mi to k lepšímu pocitu, natož k pocitu štěstí. Mít štěstí, a být šťastná, v tom je docela rozdíl.
Je to další protivenství, nebo jsem právě zažila vtipnou Boží odpověď na své brblání?
Štěstí bývá označováno jako „subjektivní well-being“ (angl. pohoda, blahobyt). Vnímáme je v kombinaci životní spokojenosti a převahy pozitivních emocí nad těmi negativními. Podle psychologa Seligmana štěstí zahrnuje dvě složky: potěšení a požitek. Na základě výzkumu uvádí několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. V první řadě je to genetika, tempe ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.