David Novák: Mít pokoru učit se od jiných
Většina čtenářů pravděpodobně nečetla Husův spis O církvi, Lutherovu Konkordii svornosti nebo Kalvínovu Instituci. Přesto nezpochybňujeme spasení z víry a Písmo jako nejvyšší měřítko života nadřazené církevní tradici, vidíme jako moudré vyznávat hříchy jedni druhým (a ne pouze knězi), v mnoha denominacích mohou laici vysluhovat Večeři Páně nebo křtít atd. O některých námi přijímaných věroučných oblastech se ve zmiňovaných knihách píše. Víra a praxe života církve jsou formulovány do vyznání, které promýšlelo mnoho lidí před námi. Vycházíme z určitých kořenů a nejsme osamělým ostrůvkem v moři české nebo světové církve.
Audio pouze pro předplatitele
Jedním z nejdynamičtějších proudů současného křesťanství je evangelikální hnutí. Pavel Černý je definuje slovy: „Evangelikalismus dnes ve světě zůstává hnutím a koalicí těch, kteří se stále hlásí k víře v nadpřirozeno, k Bibli jako základní autoritě v záležitostech víry a praxe života. Evangelikálové vyznávají Ježíše Krista jako Pána, Boha a Spasitele. Věří v hříšnost člověka a v záchranu, kterou vydobyl Ježíš Kristus svým utrpením na kříži, svou smrtí a vzkříšením. Kladou důraz na důležitost osobního pokání a víry (obrácení) pro spásu člověka. Zachovávají důraz na zbožný život, růst ve svatosti a učednictví. Hlásání evangelia berou jako součást úsilí o proměnu společnosti. Očekávají příchod Ježíše Krista, který přijde soudit svět a nastolit Boží království. Mnozí evangelikálové by k tomu ještě něco přidali, ale rozhodně by nic z toho neubrali.“
Známkou zdravé církve je, že se obracejí noví lidé.
Počet evangelikálů se odhaduje okolo 800 milionů. Jedním z ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
