8 praktických tipů, jak obnovit manželskou lásku

Příběh ženy, který je až příliš pravdivý. Hledá odpověď na nepříjemné a stále se vtírající otázky: Co se to děje? Co s tím? Má to ještě cenu? Je to konec naší lásky? Proč? Co když to bude už jenom horší?

Možná by stálo za to vyslechnout si popis aktuální situace i z Karlova pohledu: „S Janou bývala legrace. Teď je jiná, podrážděná. Pořád se na něco vyptává – kde jsem byl, s kým, proč, kdy přijdu, proč se o nic nezajímám... uff ... V práci jsem spokojený, ale doma... škoda řeči. Už několikrát jsem se přistihl, že oddaluji odchod z firmy, jen abych se vyhnul tomu výslechu.“

Manželé. Dva příběhy. Dvě nesdílená neštěstí. Každý sám se svým prožíváním. Nic tragického... A přesto, lidé, kteří zjišťují, že se jim ze života vytrácí radost, že se vkrádají pochybnosti a nespokojenost, že je už netěší přítomnost toho druhého.

Zdá se vám to povědomé? Stali jste se někdy důvěrníky takto nešťastných osob nebo to znáte z vlastní zkušenosti? Existují nějaké kroky, které se mohou stát alespoň rámcovým vodítkem pro řešení podobných situací v manželství?

Bezúdržbové manželství?

Příběh, do něhož nás přizvala Jana s Karlem, už vykazuje známky hlubší krize. Je pravděpodobné, že jejich vztah komplikuje nejen přetížení, ale i důsledky několika mýtů, jimiž se nechali ukolébat. Jeden z mýtů přináší klamavé přesvědčení, že manželství je bezúdržbový mechanismus. Opak je pravdou, manželství vyžaduje trvalou péči. Dokonce i vědci zkoumají proces tzv. vztahové údržby – chování partnerů, které má za cíl obnovení zdravého vztahu. Průběžné rutinní chování jsou nezáměrné maličkosti, na kterých vztah stojí a padá. Patří sem oblíbené oslovování, poděkování, vyjádření prosby, společný čas u jídla, úsměv, oční kontakt, chvilky jen pro sebe, bezděčný dotek, společná aktivita... zkrátka vše, co přináší pocit sounáležitosti, jedinečnosti a vzájemného vydání.

Jejich vztah zamrznul na pouhé povinnosti, závazku být spolu, ale chybí mu jiskra a život. Co s tím?

Je možné, že v manželství Jany a Karla se vytratila vášeň, jakési nadšení a vzrušení z druhého, intimita, doteky. Je možné, že si nemají co říct, že je zraněna jejich vzájemná důvěra, jako by jeden druhého nechtěl zatěžovat svými úvahami, touhami, prožíváním, nebo se tak chrání před znevážením či nepochopením. Jejich vztah zamrznul na pouhé povinnosti, závazku být spolu, ale chybí mu jiskra a život. Co s tím?

Pravidlo pro život je po staletí neměnné: Chceš-li něco změnit, pak máš možnost měnit jenom sebe. Nad druhým tuto moc nemáš. A obnova manželské lásky je běh na dlouhou trať.

Jana a posléze i Karel se rozhodli svoje manželství zachránit. Přidrželi se nabízeného scénáře. Některé strategie jim připadaly strojené, ale postupně si zvykli. Učí se nově spolu vycházet. Proces obnovy manželské lásky je nové objevení toho, s kým už léta žijeme.

Manželský restart neboli znovuzrození manželské lásky probíhá ve dvou etapách. Prvních pět kroků se týká jednotlivce, jeho osobní proměny, a druhá etapa je záležitostí páru. Ačkoli je dále užíváno slovo partner, manžel, je tím myšlen jak manžel, tak manželka.

Fáze „já“

1. Rozhodni se. Základní předpoklad pro všechny další kroky je rozhodnutí – chci. Manželství je smluvním vztahem, který je založen na závazku. A někdy i jenom tato skutečnost přispěje k rozhodnutí: Ano, chci o náš vztah bojovat.

2. Zastav se a ohlédni se zpět. Nic z toho, co (ne)bylo, nejde vrátit, nejde vyškrtnout, nejde dohnat. Proto přijmi z minulosti vše, co se stalo a bylo. Hledej a buď vděčný za to, co bylo hezké. Přiznej si, co ti ze strany partnera chybělo a jaký to mělo na váš vztah dopad. Pros o odpuštění, o sílu odpustit sobě i druhým.

3. Ukliď si. Ujasni si priority, hodnoty, cíle. Uvědom si, čemu dáváš svůj čas a čím za to platíš. Hledej a najdi rozumné vyvážení věnovaného času a vlastních sil pro to, co je nenahraditelné. Ukliď si ve vzpomínkách, vztazích, starých křivdách, očekáváních. Odstraň únikové a náhradní cestičky, kterými jsi unikal/a od řešení potíží. Nevyhýbej se pojmenování vlastních selhání a přijmi je. S lítostí, že i tvoje vlastní chování přispívalo k odcizení.

4. Modli se. Křesťanské manželství má tu přednost, že se můžeš obrátit o pomoc přímo k Tvůrci manželství. Nemusíš si před ním hrát na siláka. Spíše pros o odvahu, vnímavost a vytrvalost. Vyjádři před Bohem nahlas své rozhodnutí, svá zjištění i své odhodlání. Když slyšíš, jak myslíš a jak to říkáš, potvrzuješ tím svůj postoj a cíl.

5. Seznam partnera se svým rozhodnutím. Věnuj čas svému manželovi či manželce a představ mu své rozhodnutí i důvody, které tě vedou k obnovování manželské lásky. Potvrď mu jeho místo v tvém životě. Vyjádři, co mu dlužíš a jak to chceš napravit. Neber jako samozřejmost, když se přidá, nevyčítej, projeví-li známky skepse. Má k tomu své důvody. Nenárokuj si jeho opětování přízně, ponechej mu svobodu – právě restart je založen na tom, že chci, nikoli na tom, že musím.

Ať už se tvůj partner zapojí nebo ne, vytvářej podmínky pro kroky z další etapy – zkrátka jednej.

Fáze „my“

6. Věnuj partnerovi čas. Pamatuj na to, že tvůj partner má u tebe první místo. Nenechej ho předběhnout prací, zákazníky, kamarády, rodiči ani dětmi. Vyhraďte si čas jenom pro vás dva – čas, kdy budete mít prostor být jeden pro druhého. Každý den třeba jenom deset minut, jednou za týden alespoň hodinu, jednou za měsíc jeden den a jednou za půl roku víkend. Dej si tu práci a nauč se vyjadřovat náklonnost jeho jazykem lásky (slovy ujištění, fyzickým kontaktem, soustředěnou pozorností, činy služby či dárky). Dopřávejte si laskavý humor, odlehčení.

7. Měj odvahu přiznat chybu a omluvit se. („Ublížil/a jsem ti. Zranil/a jsem tě. Nedávám ti najevo, že si tě vážím. Znevažuji tě před dětmi...“) Jsi-li v opačné roli, měj odvahu kultivovaně sdělit, co s tebou chování partnera dělá („Zlobí mě... Bolí mě, že... Je mi smutno z... Mám strach. Nerozumím...“)

8. Děkuj. Pro restart je užitečná dokumentace úžasu – něco jako deník vděčnosti. Piš každý den několik postřehů, které nechceš přejít bez poděkování. Vytrvej, každý den hledej, pojmenuj, zaznamenej nebo slovně vyjádři, za co jsi vděčný/á. Partnerovi i Bohu. Děkujte společně, za sebe i jeden za druhého. Chcete-li žít v manželství spokojeně, nepřestávejte žasnout. Máte-li stále proč žasnout, nepřestávejte děkovat.

Mgr. Milena Mikulková je členkou CASD Veselí n. Mor. Pracuje jako sociální pedagožka, lektorka a mediátorka, provozuje soukromou poradenskou praxi (www.vztahove-poradenstvi.cz).