Tomáš Slanina: Když je vědec poctivý, začne se ptát „proč“
Na otázku, jaké ingredience jsou pro vědu nutné, v jednom rozhovoru odpověděl: „Už moji jmenovci Francis a Thomas Baconovi jasně ukázali, že dobrá věda se neobejde bez kousku Slaniny!“ Na setkání s ním jsme se těšili a během rozhovoru s ním a jeho ženou Annou při nedělním obědě jsme se také mnohokrát zasmáli. Snahou o přesné formulace v sobě nezapřel vědce a jeho nadšení pro vědu bylo nakažlivé. Dal nám lehce nahlédnout i do svého života víry. Kombinace vědy a víry se ostatně nese celým jeho životem...
Audio pouze pro předplatitele
Jak jste se dostal k vědě?
Věda mě bavila odmalička – to, jak věci fungují, proč tak jsou. Bavily mě encyklopedie. Ovlivnilo mě, že oba moji rodiče, děda a další lidé v rodině jsou vzděláním i zaměstnáním chemici, takže jsem věděl, co to obnáší, být chemikem. Viděl jsem, že chemie má nějaký řád, systém, a že na rozdíl třeba od dějepisu se jen stačilo naučit, stejně jako v matematice, jak spolu věci souvisejí. Pak už se dá skoro všechno odvodit, takže mi to přišlo hodně jednoduché. Asi i proto jsem do toho víc a víc vstupoval. Pak jsem dělal různé olympiády, hlavně biologické a chemické.
Po představení, kde se tři hodiny nemluvilo a jen tančilo, se sápal po papíru a zapisoval si molekuly.
Pro vědu jsem se rozhodl už na gymnáziu, kdy jsem byl v Praze na konferenci Darwin and Design (2005). Byli na ní vědci, často křesťané, kteří se snažili zamýšlet se nad chybami v Darwinově evoluční teorii a nad alternativními přístupy k vysvětlení vzniku života ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
