Timothy Keller (1950–2023): Lidé věděli, že je má rád

Narodil se v roce 1950 v americké Pensylvánii, kde vyrůstal v liberálním luterském sboru, ve kterém „se naučil chodit do shromáždění a být hodný chlapec“. Během studií na Bucknellově univerzitě se stal křesťanem díky službě InterVarsity Christian Fellowship, misijní organizaci působící téměř 80 let mezi univerzitními studenty a zaměstnanci. Mimo jiné se začetl do knih C. S. Lewise, pochopil „zkaženost svého srdce“ a potřebu spásy z milosti. Následně vystudoval teologii na Gordon-Conwell Theological Seminary a Westminster Theological Seminary, kde také potkal svoji budoucí ženu Kathy.

Z maloměsta do New Yorku

Devět let působil jako pastor presbyteriánské církve v městečku Hopewell ve Virginii, které má necelých 23 tisíc obyvatel. Učil se chybami – dlouhá kázání, pastorační selhání, nové programy, o které nebyl zájem, ale členové sboru ho milovali a podporovali. Nakonec se i díky nim naučil kázat jednoduše a prakticky a ze svých selhání činit pokání. „V malém městě vás lidé následují, pokud vám důvěřují, a důvěru si získáte pouze v osobních vztazích, nezáleží na vašem vzdělání ani nadání. Lidé v Hopewellu poznali, že je mám rád.“

Navzdory nedostatku zkušeností byl v roce 1989 církví povolán, aby se svojí ženou Kathy založil sbor Redeemer Presbyterian Church na Manhattanu v New Yorku, který vedl až do roku 2008. Oproti městečku Hopewell je New York megapolí s více než osmi miliony obyvatel, jen na Manhattanu jich žije více než jeden a půl milionu. Přesto měl „Kellerův“ sbor zpočátku pouze 50 členů. Keller však ke svému velkému překvapení zjistil, že má dar sdílet evangelium, a nikdy ho nepřestalo udivovat, kolik lidí z obchodního středu města konvertovalo ke křesťanství. V roce 2008 se ve sboru scházelo až 5000 lidí, dnes je jich přibližně 2000 každou neděli v pěti sborech, které působí na pěti různých místech Manhattanu. Není proto překvapením, že Keller byl často označován za „nejúspěšnějšího evangelistu ve městě“.

Ve své službě se zaměřil na mladé městské profesionály, kteří bývají k otázkám víry skeptičtí, neslevoval však z křesťanské pravdy a nevyhýbal se ani těžkým otázkám. V jednom z nedávných rozhovorů k tomu řekl: „Nikdy nebylo mým záměrem oslovovat pouze mladé odborníky v různých oborech. Snažili jsme se oslovit všechny lidi, kteří se neměli jak dostat do sborů, jejichž členové brali vážně Bibli. Většina z nich žila v centrálním Manhattanu, jehož demografii náš sbor prostě kopíroval.“ Stejně jako kdysi on i mladí profesionálové byli uchváceni spásou z milosti a osvobozeni od tlaku na výkon.

Charita, misie, knihy...

Sbor Redeemer Presbyterian Church založil pod Kellerovým vedením v roce 1992 neziskovou organizaci Hope for New York (Naděje pro New York). Ta finančně či prostřednictvím dobrovolníků podporuje práci křesťanských organizací, jež pomáhají Newyorčanům, kteří jsou na okraji společnosti nebo se z nejrůznějších důvodů ocitli v tíživé situaci. Hope for New York v současné době spolupracuje se 14 sbory a 60 organizacemi ve městě. V loňském roce poskytla pomoc za téměř tři miliony dolarů a do jejích aktivit se zapojily více než tři tisíce dobrovolníků. Pod Kellerovým vedením také vznikla misijní organizace Redeemer City to City (CTC, Město městu), která podporuje evangelizační práci ve velkoměstech a nyní už působí v 75 místech v Africe, Asii, Severní i Latinské Americe, na Blízkém východě a v Evropě. Zaměřuje se na zakládání městských sborů, školení a podporu pastorů a dalších sborových pracovníků. Po svém odchodu z vedení sboru se Keller stal předsedou CTC a své zkušenosti předával mladé generaci mimo jiné v jihoafrickém Johannesburgu, indickém Mumbaí, argentinském Sao Paulu či Londýně.

Byl aktivní také na internetu. V roce 2005 spolu s teologem D. A. Carsonem založil „The Gospel Coalition“ (TGC, Koalici evangelia), internetové „nakladatelství“, které propojuje křesťany z různých denominací. Na svých stránkách zveřejňoval články, videa a podcasty známých amerických pastorů s cílem „obnovit naši víru v Kristovo evangelium a změnit naši službu tak, aby plně odpovídala Písmu“. TGC má několik jazykových mutací včetně slovenštiny či albánštiny.

Keller napsal 31 knih. První z nich, „Ministries of Mercy“ (Služba milosrdenství), vznikla v roce 1989, druhá s názvem „The Reason for God“ (Proč Bůh?) až v roce 2008. Ta byla časopisem World Magazine vyhlášena knihou roku. Následovaly téměř tři desítky dalších na nejrůznější témata, ve kterých se nebál klást nepříjemné otázky či přicházet s neobvyklými výklady. Za významnou je považována jeho kniha Center Church (Sbor v centru), v níž Keller ukazuje, jak mohou křesťané oslovovat a ovlivňovat svá města. Díky svým knihám bývá někdy nazýván C. S. Lewisem 21. století. Mnoho Kellerových knih bylo přeloženo do češtiny, mezi nimi například „Tajemství Vánoc“, „Marnotratný Bůh“, „Proč Bůh?“, „Dává Bůh smysl?“ či „Smysl manželství“.

V posledních letech Timothy Keller mimo jiné stále častěji vyjadřoval své znepokojení nad polarizací americké sekulární společnosti, ale také mnoha církví a sborů. Neochvějně poukazoval na chyby, kterých se křesťané dopustili, vyzýval k návratu k biblickému učení a evangelizaci sekulární společnosti. Připomínal při tom knihu Přísloví: „Tvých slov ať není mnoho, ať jsou upřímná, laskavá, slouží k poučení a ať jim předchází dostatek tichého naslouchání.“

Učil nás, jak žít i jak umřít

Moje cesta s Bohem začala, když mi bylo sedmnáct a byla velmi emocionální. Nebyla jsem člověk, který by potřeboval věcné argumenty nebo apologetiku, aby uvěřil. Pár citových vzplanutí, tu a tam Boží dotek a byla jsem křesťanka.

V roce 2008, po téměř dvaceti letech s Bohem a deseti letech na misii mezi závislými, jsem zjistila, že potřebuji mnohem hlubší poznání, mnohem logičtější argumenty a porozumění Písmu v kontextu doby, ve které bylo napsané. Zoufale mi chyběl hluboký výklad Písma zaměřený na Krista. Topila jsem se v pochybnostech, které ničily moji víru, a v mysli se mi kupily otázky bez odpovědí. Odpovědi, které jsem slýchávala, mi nepřipadaly logické ani uspokojující. Trápila jsem se otázkou pekla, utrpení, opakujícího se hříchu, pokrytectví v církvi, Starým zákonem, únavou ze služby a pocity osamělosti a prázdnoty.

V té době mi můj supervizor doporučil Tima Kellera, mně do té doby neznámého pastora z New Yorku. A já jsem se hned po poslechu prvního kázání zamilovala. Začala jsem poslouchat Timova kázání a podcasty a číst jeho knihy. Tim mi dal důležité odpovědi a představil mi Krista tak, jak jsem to potřebovala.

V lednu 2020 jsem si splnila sen a navštívila jsem Redeemer Presbyterian Church v New Yorku. Tim tam nebyl. Dokázal totiž to, co mnozí nedokážou nikdy – odejít včas a předat sbor, který vybudoval z ničeho, do rukou svých učedníků.

V květnu 2020 Timovi diagnostikovali rakovinu slinivky. Věděla jsem, že to je zlé. Bylo mi tak moc líto, že člověk, který udává směr v šíření evangelia a jeho kontextualizaci do současné kultury, je klíčovou osobou reformace církve ve Spojených státech, má fungující strategii pro budování sborů ve velkoměstech a buduje síť, která vychovává a vyučuje pastory, musí bojovat s neléčitelným druhem rakoviny.

Když jsem si v pátek 19. 5. 2023, tedy tři roky od diagnózy, přečetla na Facebooku zprávu Michaela Kellera, že se jeho táta vrací z nemocnice domů umřít, začala jsem brečet a naplnil mě všeprostupující zármutek. Pete Greig na svůj profil napsal: „Tim Keller nás 34 let věrně učil, jak žít, a teď nás učí, jak umřít.“

Keller poděkoval Bohu za svoji rodinu, všechny lidi, kteří ho milují, za čas, který od Boha dostal, a řekl, že už moc chce vidět Ježíše. Jeho žena Kathy, kterou ctil a miloval celý život, ho políbila na čelo a on po bolestivém boji vydechl naposled.

Odešel velký Boží muž, který byl velký právě tím, že se umenšil, aby mohl zazářit Kristus. Odešel kazatel, který si nebudoval své jméno a království, ale oslavoval Krista a budoval jeho království. Odešel velký autor, který dokázal v naší postkřesťanské éře oslovit skeptiky a získat je pro víru v Krista. Odešel muž, který žil cele v tomto světě, a přesto z tohoto světa nebyl. Tim mimo jiné řekl, že jeho odchod nemá žádnou stinnou stránku. Teď je na nás, abychom jeho nakažlivou lásku ke Kristu a k Božímu slovu nesli dál a předali ji následující generaci. To by si totiž přál určitě ze všeho nejvíc.

Jeho poslední vzkaz naleznete zde: https://redeemer.com/message_from_tim_keller
Veronika Tichá, KS Praha

Z výroků T. Kellera

„Toto je evangelium: jsme hříšnější a zkaženější, než jsme kdy byli ochotni uvěřit, ale zároveň jsme v Kristu milovaní a přijatí víc, než jsme se kdy odvážili doufat.“

„Není to síla tvé víry, ale objekt tvé víry, který tě ve skutečnosti zachrání.“

„Základní předpoklad náboženství – budeš se mít dobře, když povedeš bezúhonný život – je špatný. Ježíš byl morálně nejpoctivější člověk, jaký kdy žil, ale ve svém životě poznal chudobu, odmítnutí, nespravedlnost, a dokonce mučení.“

„Zatímco Boží milost a odpuštění jsou pro příjemce zdarma, dárce stojí hodně... Už na začátku Bible je jasné, že Bůh nemohl odpustit bez oběti. Nikdo, komu je skutečně ublíženo, nemůže pachateli ,jen tak odpustit‘. ... Odpustíte-li, znamená to, že sami snášíte ztrátu i dluh. Každé odpuštění je proto drahé.“

„Smrt dělá křesťany nekonečně lepšími.“