Mýty o dětech a rodičovství: Mají děti poslouchat nedokonalého rodiče?
Jednou z oblastí, kterou stojí za to prozkoumat z pohledu dnešní kultury a Bible, je otázka autority. Natasha Crainová v knize „Faithfully Different“ mluví o tom, že v dnešní kultuře je kladen velký důraz na autoritu vlastního já. Já se rozhoduji, koho budu poslouchat. Já se rozhoduji, co je pro mě v životě dobré, a nikdo nemá právo mi do toho mluvit. Lidé často nemají problém s existencí Boha. Rádi věří, že existuje Bůh-láska, který objímá a přijímá všechny, ať už jejich cesta vede skrze křesťanství, islám, či buddhismus. Je to „Bůh“, který jim rozhodně neříká, jak mají žít, co mají dělat, jakou životní cestou jít, a nijak je neomezuje. Není v pozici autority. Nejvyšší autoritou v jejich životě jsou oni sami.
Audio pouze pro předplatitele
Přístup k autoritě v dnešních výchovných trendech ovlivňuje také myšlenka, o které jsme už mluvili v mýtu č. 1 (viz Život víry 2026/2, str. 21): Podle dnešní kultury jsou lidé, a hlavně děti, v jádru dobří a nebojují s žádnou hříšnou přirozeností. Veškeré zlobení a neposlušnost jsou chápány jako reakce na vnější vlivy.
Tyto způsoby myšlení vidíme třeba v radách Milana Studničky (portál „Dovychovat“) a Zdeňky Staňkové (projekt Děti jsou taky lidi). Nejde mi o to je shazovat, spíš vám pomoci rozlišovat, které myšlenky biblické jsou, a které už ne. Milan Studnička mluví ve svých videích o tom, že děti budou radostně následovat dobrou autoritu. Nemají v sobě nic hříšného, a pokud zlobí, znamená to, že nějak selhávám já jako rodič. Stačí pracovat na sobě, a když má autorita bude dobrá, děti se jí radostně podvolí.
Zdeňka Staňková zase mluví o tom, že autorita nikdy nevy ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
