Moje žena mluví s andělem
Seděli jsme v autě a začali jsme si povídat o Bohu. Byl jsem tehdy celkem čerstvě obrácený a o Bohu jsem si s kolegy povídal docela často. Za volantem při delších přejezdech mezi zákazníky na to byl čas.
Kolegovi, který ten den zrovna seděl vedle mě, povídání o nadpřirozeném Bohu nevadilo. Přitakával, o Boží existenci nepochyboval. Jeho manželka prý mluví s andělem a pomáhá lidem – chodí si za ní pro rady, co mají v životě dělat. Naslouchá jeho hlasu, pracuje s čísly a také s energií různých symbolů...
„Když jsem se s ní seznámil, moc jsem tomu nevěřil. Ale postupně jsem se přesvědčil o tom, že to funguje,“ tvrdil mi. Obraz, který manželka namalovala a který si doma pověsili na zeď, prý čistí energii. Lidem, kteří do té místnosti přijdou, se uleví, spadne z nich stres a svěřují se. Manželka maluje obrazy i na přání – symboly v obrazech i v talismanech prý mají moc a pomáhají. Takový obraz nad postelí od jeho ženy dokáže pomoci třeba se špatným spánkem.
Měl jsem z toho solidně zamotanou hlavu. Znělo to spíš jako čarodějnictví, ale kolega jakékoliv spojení s magií či démony odmítal. Mluví přece s andělem, ne s démonem! Ona lidem pomáhá! Když pomáhá, nemůže na tom být nic špatného, reagoval na mé opatrné skeptické úvahy o padlých andělech.
Symboly mě zaujaly. Vyprávěl o různých symbolech a o tom, jak uvolňují energii.
„A co takový kříž?“ napadlo mě se zeptat.
„Hele, kříž ne. Ten se vůbec nepoužívá. Ten tyhle energie úplně blokuje.“
A měl jsem jasno.
