Finská poslankyně zproštěna obvinění z nenávistných výroků vůči homosexuálům

Helsinský odvolací soud rozhodl 14. listopadu ve prospěch svobody projevu poslankyně parlamentu a luterského biskupa a potvrdil, že mají zákonné právo říkat, že homosexuální jednání je hřích a manželství by mělo být mezi mužem a ženou. Rozhodnutí bylo jednomyslné a potvrdilo rovněž jednomyslné rozhodnutí soudu nižší instance z loňského roku.

„Byly to těžké čtyři roky, zejména proto, že státní zástupkyně zkreslila mé názory. Tvrdila například, že homosexuály považuji za méněcenné než ostatní. Není to pravda. Věřím, že všichni lidé jsou stvořeni k Božímu obrazu. Zároveň věřím, že manželství je pouze mezi mužem a ženou,“ uvedla křesťanská demokratka Päivi Räsänenová, která v parlamentu působí už 28 let, v letech 2011–2015 byla ministryní vnitra. „Je to obrovské vítězství pro nás, ale také pro všechny, kteří se zabývají ochranou základních svobod. ... Nikdo by neměl být trestán za pokojné vyjádření své víry.“

Rozhodnutí uvítal také biskup Evangelické luterské misijní církve Juhana Pohjola. Ten byl obviněn z nenávistných projevů, když v roce 2004 zveřejnil brožuru Räsänenové „Jako muže a ženu je stvořil“. Text byl součástí církevní katechetické řady křesťanských nauk o důležitých otázkách.

Räsänenová byla obviněna z nenávisti nejen kvůli této brožuře, ale také tweetu, v němž v roce 2019 odsoudila podporu akce Pride luterskou církví, a také kvůli následnému rozhovoru pro rozhlas, v němž uvedla, že podle Bible jsou „homosexuální činy“ „hříchem a hanbou“.

Podle státních zástupců byly tyto výroky nejen urážlivé, ale pravděpodobně podněcovaly k nenávisti a násilí vůči LGBT lidem. Úřad generálního prokurátora tvrdil, že takové projevy nejsou chráněny, protože vyvolávají „nesnášenlivost, pohrdání a nenávist“, a ohrožují tak životy.

Kriminalizace nesouhlasného projevu brání veřejné debatě

Stejnopohlavní manželství podporuje více než 70 % Finů a v zemi je legální od roku 2017. Tento postoj zastává i většina členů Finské evangelické luterské církve, hlavní církve v zemi, od které se Pohjolova denominace na počátku tisíciletí odtrhla. Církev v současné době sňatky osob stejného pohlaví neuzavírá, ale 54 % členů by si přálo, aby se to změnilo.

Mnozí ve Finsku považují ochranu LGBT osob za nejdůležitější otázku občanských práv současnosti. Státní zástupkyně Anu Mantilová kandidovala s příslibem, že bude více chránit LGBT osoby. Její případ proti Räsänenové a Pohjolovi získal velkou pozornost a širokou podporu Finů.

„Když si dáte všechny výroky dohromady, je jasné, že jsou vůči homosexuálům urážlivé. Odsouzení homosexuálních činů odsuzuje homosexuály jako lidské bytosti,“ argumentovala Mantilová před soudem. Podle ní náboženská svoboda – jež je zakotvena ve finských zákonech a mezinárodním právu, které Finsko uznává –, nechrání každé citování Bible. Některé výklady by podle zástupkyně měly být zákonem trestány. „Pod rouškou náboženství nelze říkat nic. Můžete se odvolávat na Bibli, ale výklad Räsänenové a její názor na biblické verše trestný je.“

Všichni tři soudci její argumenty odmítli s odůvodněním, že „pro zásah do svobody projevu a její omezení musí existovat naléhavý společenský důvod“, a dodali, že „není důvod měnit konečný výsledek rozsudku okresního soudu“. 

V roce 2022 nižší soud rozhodl, že „okresnímu soudu nepřísluší vykládat biblické pojmy“.

„Je to mé poslání jako křesťana a jako pastora: střežit víru, veřejně ji vyučovat a nést kříž.“

Právní tým obhajující Räsänenovou a Pohjolu na internetové tiskové konferenci uvedl, že oslavuje „fantastický rozsudek“ a za vítězství jej označil i výkonný ředitel Alliance Defending Freedom International Paul Coleman. „Ve svobodné a demokratické společnosti by mělo být všem umožněno sdílet své přesvědčení bez obav z cenzury,“ řekl. „Kriminalizace projevu prostřednictvím takzvaných zákonů o ,nenávistných projevech‘ uzavírá důležité veřejné debaty a představuje vážnou hrozbu pro naše demokracie. S úlevou sledujeme, jak soudy prosazují vládu práva, když státní orgány překračují meze a snaží se trestat a cenzurovat výroky, které se jim nelíbí.“

Räsänenová i Pohjola uvedli, že o tento právní konflikt neusilovali, ale jsou odhodláni jej dotáhnout do konce. „Nebudu se omlouvat za to, co uvedl apoštol Pavel v knize Římanům,“ řekl Räsänenová. „Rozhodla jsem se, že ať už přijde cokoli, ať už bude výsledek jakýkoli, nevzdám se.“

Pohjola uvedl, že když byl poprvé předvolán na místní policejní stanici k výslechu, policisté mu řekli, že případ bude odložen, pokud si z internetu stáhne brožuru „Jako muže a ženu je stvořil“. To však odmítl. „Pro mě to není jen kulturní a právní bitva, ale i bitva duchovní,“ řekl. „Je to mé poslání jako křesťana a jako pastora: střežit víru, veřejně ji vyučovat a nést kříž.“

Mnozí v Evangelické luterské misijní církvi si nicméně rozhodnutím soudu oddechli. Pohjola uvedl, že když se duchovní jeho denominace o rozsudku dozvěděli ve zprávách, psali mu zprávy typu: „Jsme šťastní, že náš biskup není označen za zločince.“ Pohjola také zmínil, že panovaly skutečné obavy, že by malá luterská denominace mohla být označena za „zločineckou skupinu se zločineckými úmysly“. Uvědomili si, že veřejně se ozvat může někdy něco stát. „Svobodu slova a náboženství nemůžeme považovat za samozřejmost. Musíme ji bránit a využívat,“ dodal Pohjola.

Případ však nemusí být u konce. Vládní žalobci mohou podat odvolání k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud ve Finsku přijímá v průměru asi šest procent případů.

(zdroj: Christianity Today, Evangelical Focus)