Dalimil Staněk: Bůh nám důvěřuje víc, než si myslíme

S otazníky kolem sexuální identity se ve společnosti setkáváme čím dál častěji. Přibývají lidé, pro které je to osobní téma, i ve vaší praxi terapeuta a kazatele?

Určitě ano. Před deseti dvaceti lety jich bylo výrazně méně. Tito lidé tady samozřejmě byli, byla to etablovaná porucha, se kterou se už desítky let pracovalo v psychiatrii, psychologii i v medicíně. Poslední roky ale zaznamenáváme velký nárůst. Víc se o tom mluví ve společnosti. Vidím to i ve sborech, které znám.

Jak si tento nárůst vysvětlujete?

Roli hraje řada věcí. Jedna z nich je, že s tím dnes psychologové pracují trochu jinak – je to jiná diagnóza než klasický transgender; jedná se spíše o symptom vývojové poruchy identity. Mluví se o tzv. rapid gender dysphoria (rychlý nástup nesouladu rodu a pohlaví), kdy si člověk nesoulad neuvědomuje od dětství, ale spíš až v pubertě. Obecně je člověk v období dospívání křehký, moc neví, „čí je“, nerozumí svým pocitům. Když pak někde uslyší, ...