USA: Dvě Národní modlitební snídaně, dvě odlišné podoby křesťanství
Americký prezident Donald Trump využil letošní Národní modlitební snídaně ve Washingtonu k ostrému politicko-náboženskému vystoupení, v němž znovu propojil rétoriku víry s obhajobou své imigrační politiky a útoky na politické oponenty. Současně se v hlavním městě konala paralelní, podstatně umírněnější modlitební snídaně v Kapitolu, což znovu ukázalo na hluboké rozpory v americkém náboženském a politickém prostoru.
Na akci pořádané pod tradiční hlavičkou Národní modlitební snídaně (National Prayer Breakfast) v hotelu Washington Hilton prohlásil prezident Trump před početným publikem, že „udělal pro náboženství víc než kterýkoli jiný prezident“. V projevu, který přesáhl jednu hodinu, se prezentoval jako „nedenominační křesťan“, chválil vlastní administrativu a ostře kritizoval demokraty i republikány, kteří se stavějí proti jeho politice. „Nevím, jak může člověk víry volit demokrata,“ uvedl mimo jiné.
Vedle Hiltonu se ve stejný den uskutečnila také obnovená modlitební snídaně v budově Kapitolu, organizovaná nově vzniklou nadací. Tato akce měla klidnější, liturgičtější charakter a zahrnovala čtení z Bible, modlitby a kázání senátního kaplana. Politické narážky zde byly přítomny spíše nepřímo, například skrze biblické citace o spravedlnosti a ochraně cizinců.
Rozdílný tón obou setkání byl patrný zejména v debatě o migraci. Trump ve svém projevu v Hiltonu zmínil také lednový incident v Minnesotě, kde byli při protestech proti imigrační politice zatčeni aktivisté i novináři. V reakci na toto vystoupení pak zazněla modlitba, která implicitně poukazovala na oběti zásahů federálních bezpečnostních složek a vyzývala prezidenta k ohleduplnosti vůči chudým a trpícím. Výrazným momentem byla také účast salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho, kterého Trump veřejně chválil za spolupráci při umísťování zadržených migrantů do rozsáhlých věznic v Salvadoru. Bukele prezentoval tvrdý postup proti gangům jako výsledek „boží intervence“ a hovořil o „duchovním boji“, který měl předcházet změnám ve společnosti. Zároveň jej však Trump obvinil, že do Spojených států „posílá špatné lidi“. Prezident se rovněž znovu označil za zásadního ochránce náboženské svobody a připomněl případ súdánské křesťanky Mariam Ibrahímové (autorky knihy V okovech), jejíž propuštění z vězení v roce 2014 si připsal na svůj účet. Ibrahímová však byla na svobodě ještě předtím, než Trump nastoupil do úřadu (2017). Bílý dům jeho tvrzení dále nekomentoval.
Napětí kolem imigrační politiky administrativy prezidenta Trumpa se promítlo i mimo samotné snídaně. V posledních týdnech bylo v Minneapolis při protestech proti deportacím zatčeno zhruba sto duchovních a náboženských představitelů a desítky církví a náboženských organizací podaly na administrativu žaloby. Kritika proto zaznívá i z mezinárodních náboženských kruhů, včetně nedávných vyjádření papeže Lva XIV., na něž následně reagoval předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson teologickou obhajobou Trumpova přístupu.
Religionistka Marie Griffithová z Washingtonské university v St. Louis vidí v průběhu obou snídaní a v jejich samotné existenci signál postupující polarizace americké náboženské scény. Podle ní se zde střetávají „diametrálně odlišné podoby křesťanství“ a rozdílné představy o tom, co znamená křesťanská víra v politickém kontextu. Paralelní modlitební snídaně podle ní nejsou jen organizačním detailem, ale symbolem hlubšího rozkolu v nábožensko-politickém diskurzu Spojených států.
Článek původně vyšel na webu Náboženského infoservisu. Převzato se svolením.
