Tomáš Dittrich: Svévolník, otrok, nevolník
Moc mě těší, že u nás netrpíme nedostatkem překladů Bible. Čeština je v tom výjimečná. Mezi všemi 3248 živými jazyky (z celkového počtu 7393), do kterých byla přeložena aspoň část Písma (podle Wycliffových překladatelů Bible), je čeština co do absolutního počtu překladů v první desítce. (Pokud by se bral počet překladů Bible na počet obyvatel, byla by patrně na druhém místě – za islandštinou.)
(Audioverze bude k dispozici v nejbližších dnech.)
Konkrétní biblický text se mi vybavuje nejčastěji v „kraličtině“. Když jsem se o Bibli začínal zajímat, čítal jsem ji v kralickém překladu. Je to překlad pro mě nejkrásnější, milovaný. Já jsem na staročeštinu zvyklý, ale je mi jasné, že v mezilidských vztazích (třeba při předávání evangelia) je dobré užívat některý z překladů současnějších.
Každé přetlumočení má vlastní kolorit a charakteristické rysy. Český ekumenický překlad (ČEP) do Bible zavedl slovo „svévolník“, které na jeho stránkách potkáváme od knihy Genesis až po Malachiáše. Není to doslovný převod hebrejských výrazů (Český studijní překlad používá místo toho třeba výraz „ničema“), jde o teologický pohled na vztah člověka k Bohu. Prvorepublikový slovník češtiny (Váša, Trávníček) ještě uvádí jako běžnější formu „svévola“. Až počínaje ekumenickým překladem se „svévolník“ dostal do širšího jazykového povědomí.
Osobně soudím, ž ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
