Tomáš Dittrich: Poselství nevyřčená a nepochopená

Předával mi hodnoty i postoje. Jako doktor nebral úplatky, na rozdíl od většiny (možná všech) lékařů na jeho pracovišti. Jednou mu pacient přinesl kytici až domů, a táta ho poslal zpátky i s ní. Přitom kytice po operaci určitě není úplatek. Vysvětluji si to tím, že nebrat úplatky bylo tenkrát v jeho prostředí asi opravdu těžké, takže musel být striktně zásadový, „zabejčený“. Vděčný pacient tomu rozumět nemohl, patrně ho to mrzelo a říkal si, že je to divný doktor. Ani já jsem to nechápal.

Bylo mi tak pět, když jsme jeli chytat čolky do Čimic. Tenkrát se peníze za jízdenku sypaly před řidičem do kasičky s horní částí z plexiskla, řidič pak vydal lístek (jízdenka myslím stála 60 haléřů). Táta tam asi hodil trochu míň, což řidič zaregistroval, páčkou zastavil propadání peněz a ukazoval, že nebyla zaplacena plná cena. Došlo k výměně názorů, neshodli se. Řidič zastavil autobus před stanicí Veřejné bezpečnosti a šel pro policistu. Dveře autobusu sice zavřel, ale jakmile byl z dohl ...