Tomáš Dittrich: Když nejde o ježka v kleci...

My to tak jednoduché nemáme. Vzhledem k počtu voličů (i kandidátů všech stran) těžko můžeme politiky osobně poznat. Na předvolebním mítinku vypadají všichni skvěle. Politik se tam někomu nelíbí hlavně proto, že daný posluchač o něm něco ví odjinud: Shledává, že kandidát bruslí, že se vyhýbá kauzám své strany nebo že se něco snaží zahrát do autu (anebo ho už odepsal předem).

To, co o politicích víme, je tedy zprostředkované médii. Naše politické postoje pak souvisejí s vírou, že sdělovací prostředky, které sledujeme my, jsou nejlepší. Jak ale víme, které médium je věrohodnější? Poctivě řečeno, zjišťuje se to těžko. Problémem nás voličů je, že jsme často plně přesvědčeni, že zrovna my – na rozdíl od těch druhých – to vidíme správně. Existuje určitá pravděpodobnost, že to tak není, ale ne každý je ochoten to připustit.

Která strana má pravdu? Proč bych to měl vidět zrovna já? Někteří lidé, kteří jsou vzdělanější než já, zastávají opačné politické postoje. Inteligence an ...