Svou milovanou jsem chtěl vyhodit z okna (příběh čtenáře)
Narodil jsem se v roce 1961. Celý život bydlím v Havířově – kromě krátkodobých pobytů ve vězení a v azylu (před mafiány). Narodil jsem se do dělnické rodiny jako nejmladší ze čtyř bratrů. Vyrůstal jsem v dobré rodině, dětství jsem měl krásné.
Audio pouze pro předplatitele
Dnes vím, že můj problém byl v tom, že jsem si neuměl vybírat dobré kamarády a těm špatným neuměl říct ne. Proto mé problémy začaly už ve čtrnácti, kdy jsem začal čichat toluen jako ostatní členové party, do které jsem chtěl patřit. Mezi 15. a 17. rokem jsem se třikrát dostal do Psychiatrické léčebny v Opavě. Lékaři usoudili, že bych neměl pokračovat v učebním oboru na vysokých pecích a osvobodili mě z vojenské základní služby. Výjimka z vojny se mi hodila, protože jsem nechtěl trhat partu.
Šli jsme po louce, náhle se objevilo auto, z kterého vyskočilo pár policistů, a zatkli mě.
V 17 letech jsem řešil problém se zápachem, který ze mě vycházel, chtěl jsem si najít normální ženu, ne narkomanku, a proto jsem musel vyměnit závislost na toluenu za závislost na morfinu. Dalo se to lépe skrýt a nabízela se širší škála experimentování. Zneužíval jsem spoustu léčiv, nabídka byla velká a téměř zdarma.
Při tom všem se mi podařilo se oženit, zplodit syna, d ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
