Měl jsem jen boty, tričko a kraťasy (příběh čtenáře)
Jmenuji se Víťa a je mi 34 let. Narodil jsem se do ateistické rodiny a moje dětství bylo normální. Jezdil jsem často za babičkou a užíval jsem si jako každé jiné dítě.
(Audioverze bude k dispozici v nejbližších dnech.)
V deseti jsme se přestěhovali a už tenkrát se ve mně něco zlomilo, protože jsem opustil místo, které jsem znal a které pro mě bylo důležité. Býval jsem velký introvert, moc jsem toho nenamluvil, a o to jsem to měl těžší. Zhruba po roce se moji rodiče rozvedli. Já a sestra jsme zůstali s mámou. Naši rodiče byli hodně zadluženi, a tak se po rozvodu dluhy rozdělily mezi ně. V podstatě jsme byli bez peněz. Žili jsme jednoduchým, ne moc komfortním způsobem. Máma hodně pracovala, aby se dluhů zbavila. Věnovala práci veškerý svůj čas, a já jsem měl tudíž hodně volna.
Do terapeutické komunity jsem vstupoval s pocitem, že jdu do sekty.
Když mi bylo třináct, začal jsem kouřit cigarety a pít alkohol. Kolem patnácti jsem začal chodit na diskotéky. V deváté třídě jsem s kamarádem poprvé zkusil marihuanu. Když jsem byl na učňáku, začal jsem ji hodně kouřit. Časem mi přestala stačit a ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
