Poslední kamínek do mozaiky (příběh čtenářky)
Pocházím ze smíšeného manželství. Maminka byla Ruska a otec Čech. Rodina mého otce se hlásila k husitské církvi. Později všichni její členové z církve vystoupili. Můj tatínek byl literární vědec a prohlašoval o sobě, že je ateista. Do Moskvy odjel v 50. letech pracovat na své habilitační práci.
Audio pouze pro předplatitele
Maminka pocházela ze šlechtické rodiny, kde se všichni hlásili k ruské pravoslavné ortodoxní církvi. Tchán mé babičky byl pravoslavný kněz, ve 30. letech byl zatčen a zahynul v lágru. Stejný osud potkal i babiččina manžela. Ten byl zatčen patrně kvůli svému otci.
Babička i prababička byly věřící, pravidelně se modlily a chodily do kostela. Babička už jen do té míry, nakolik to státní orgány dovolovaly (Velikonoce, Vánoce apod.). Maminka měla velmi sentimentální vztah k pravoslavným chrámům, ale s vírou to nemělo nic společného.
Vyrůstala jsem od svých tří let v Čechách (narodila jsem se v Rusku a část nejútlejšího dětství jsem strávila v dětském domově). Maminka žila s otcem ve velmi volném svazku, ne moc šťastném. Když mi bylo 14 let, rozhodla se maminka, že mi prospěje získat část vzdělání v Rusku, a odvezla mě k babičce do Moskvy.
Zůstala jsem tam tři roky a v 17 letech jsem odmaturovala. Tam jsem se poprvé začala zajímat o otázky související s Bohem. Zhlt ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
