Petr Kučera: Trochu nepohodlí potřebujeme
Před prázdninami a před dovolenou si můžeme vybrat, jak prožijeme svůj volný čas. Dopřejeme si příjemný luxus v přímořském nebo podhorském resortu, anebo si dobrovolně zvolíme osvěžující mírné nepohodlí?
(Audioverze bude k dispozici v nejbližších dnech.)
Naše děti (a s nimi ani my) zřejmě nikdy nezažijí divokost, kterou prožil můj tatínek jako mladý vedoucí skautského oddílu. Bylo to po válce, roku 1947. Jejich čerstvě obnovený oddíl tábořil celý měsíc na Slovensku, v dnešním národním parku Velká Fatra, v Gaderské dolině. Do podhorského města Turčiansky Svätý Martin dojeli po kolejích, v nákladním vagóně. Tam si náklad převzal místní sedlák. Děcka šla na tábořiště patnáct kilometrů pěšky. Čekala je prázdná, zelená louka a kolem karpatský prales. Museli si sami postavit tábor, pokácet stromy, vyrobit podsady na stany, postavit kuchyni, táborovou bránu. Dokonce si upletli i síť na volejbal. Střechy, pod kterými spávali, byly sestaveny z polopropustných celt po německé armádě.
Holčička na táboře byla asi traumatizována z toho, že v neděli neměla řízek.
V noci byli skautíci zabaleni do obyčejných tenkých dek. Celý měsíc si p ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
