Orientální předvánoční guláš (fejeton)
V obchodním centru Grand vaří docela dobře, mám to tam z práce jen kousek, tak kam bych chodila. Moje oblíbená jídelna má výhled přímo na prodejnu orientálního zboží, takže při obědě mohu pozorovat stylově oblečené prodavačky, jak zákazníkům nabízejí více i méně vkusné zboží, a vnímám, jak se vůně české kuchyně mísí s vůní vonných tyčinek a cinkání příborů je podmalované orientální hudbou.
Audio pouze pro předplatitele
Dnes je to tu ale nějaké jiné. Stylově oblečené prodavačky i dnes prodávají stejné více i méně vkusné zboží, česká kuchyně se mísí s vůní vonných tyčinek jako obvykle, příbory cinkají – jen ta orientální hudba se kamsi poděla. Místo ní se z prodejny orientálního zboží skrze vonný kouř prodírají poctivé české koledy. V úžasu hledím na ten kulturně-náboženský chaos a říkám si, že ty holky prodavačky v tom teda mají pěkný guláš. Jsem možná až trochu vnitřně pohoršená. Co mají co pouštět koledy v takovém okultním hnízdě...
A najednou to slyším. Z orientálního obchodu nahoru do mé jídelny stoupá majestátní vyznavačská vánoční píseň. Nad všemi soškami Buddhy, draků a démonů, nad omamnou vůní tyčinek a magických svíček, nad léčivými kameny a symboly čínského horoskopu jasně a zřetelně zní zpráva zpráv: Narodil se Kristus Pán! Musela jsem přestat jíst, tak mě to vzalo. Židům i pohanům, křesťanům i muslimům, buddhistům i hinduistům, těm prodavačkám i jejich zákazníkům, kteří se cítí zvláštně vznešeně, když si na knihovnu posadí tlustého Buddhu a zapálí si indickou tyčinku, nám, kteří o tom víme, i všem těm, které to zatím nezajímá – nám všem, nám, nám narodil se!
Světlana Vránová, SŽ Pardubice
