Můj kamarád je asi v sektě (příběh čtenáře)
Co se to stalo s mým kamarádem Honzou? Dělám si o něj starost. Přestal chodit na mládež, takže jsem ho měsíc neviděl. Když jsem mu volal a chtěl se sejít, vždycky se nějak vymluvil, i když před prázdninami, než „zmizel“, jsme se vídali několikrát týdně. Když jsem potkal jeho mamku, řekla mi, že ukončil studium (na strojárně měl začít druhák) a že se odstěhoval. Má o něj ještě větší starost než já – nezná jeho adresu a telefonáty bývají hodně stručné. Bydlí prý s kamarády, které ale rodiče neznají…
Když jsem mu zase volal, konečně jsme se domluvili na schůzce, v Mekáči, kam jsme před tím často chodili. Chvilku před domluveným časem, když už jsem byl na místě, mi přišla esemeska – omlouval se, že se asi o čtvrt hodiny zpozdí. No, a za chvilku šla kolem taková fakt pěkná holka a zeptala se, jestli si může přisednout. Tak proč ne. Byla dobře oblečená, ale nebyla vlezlá. Zdálo se mi, že by to mohla být křesťanka. Tak jsem se jí na to zeptal. Řekla, že jo. Na otázku, kam chodí do církve, mi vlastně neodpověděla, ale to mi došlo až později. Pozvala mě, ať se přijdu podívat, že budou natáčet křesťanský film a že by potřebovali pomoc.
Tohle nebyl Honza
Potom už přišel Honza a ta holka odešla. Byl rozlítaný (má hodně práce, rozváží zboží). Chvíli jsme jen tak tlachali. Nic konkrétního o sobě neříkal. Pak jsem se ho zeptal, proč přestal chodit na mládež a jestli se ještě hlásí k víře a ke Kristu. „Jasně,“ odpověděl. Tak jsem se vyptával, kam chodí, a on na to, že zkouší navštěvovat různé sbory. Když jsem se zajímal jaké, tak jmenoval dva. Měl jsem ale pocit, že mi přes svou nenucenost něco tají. No, a po půl hodině, která hodně rychle uběhla, se zvedl, že už musí jít, že má nějakou pracovní schůzku. Protože do obou společenství, která Honza zmínil, chodí naši kamarádi, ptal jsem se jich, a Honzu tam od prázdnin neviděli.
Ať mi nikdo nic neříká, tohle nebyl Honza. Vždyť jsme se fakt kamarádili, trávili spolu čas, zažili jsme spoustu věcí. Skvělý byl i náš poslední letní tábor před pár měsíci. Co se to jen s Honzou stalo?
Že by sekta?
Lovil jsem na internetu a myslím, že to mám. Honzu získala jedna náboženská skupina. Přišla z Koreje a u nás působí teprve tři roky. Její členové nikomu nesmějí sdělit jméno skupiny, možná je někteří ani sami neznají. Hlavní činností jsou biblické semináře, které ale oficiálně pořádají různé jiné organizace. Hodně se tam vykládá kniha Zjevení, asi dost přitaženě za vlasy, ale účastníci seminářů z toho, co tam slyšeli, nesmí nikomu nic říct. Semináře lidem zabírají hodně času, takže nemají moc volna.
Nad lidmi, kteří se těchto seminářů účastní, získává sekta výrazný vliv. Uvědomělí vyškolení vedoucí omezují ostatním zapojeným lidem postupně styky s příbuznými a přáteli. Vybírají od nich desetinu jejich příjmu. Říkají jim, že nesmí nic prozradit, a to i za cenu toho, že budou lhát. Vysvětlují to Abrahamem, který taky lhal (v Egyptě, prý aby ochránil své lidi).
Korejský mesiáš
Tato náboženská skupina se maskuje křesťanstvím a hodně se zaměřuje na křesťany ze sborů, kde vycházejí z Bible, a na katolíky. Říkají, že Bibli správně vykládají jedině oni, protože čas ostatních církví pominul. Mají také svého mesiáše, korejského zakladatele sekty, na jehož jméno si teď nevzpomínám. Že to je mesiáš, ale asi novým členům prozradí až později. Tomu by totiž podle mě Honza neuvěřil.
Čtu, jak získávají stoupence. Pozvou je na grilování, předstírají, že provádějí psychologické dotazníky či výzkum pro vznik animovaného filmu, jindy prý sbírají podněty pro novou knihu. Lidi oslovují na ulici, nebo setkání zprostředkuje někdo, kdo už s nimi sympatizuje. No, tady se mi to propojilo. Honza se omluvil, že přijde pozdě, asi proto, aby mě mohla odchytit ta holka. U mě se jí to nepodařilo, ale co Honza! Moc rád bych mu pomohl, ale nevím jak. Cítím se bezmocný.
V zájmu zachování anonymity účastníků byla změněna jména i některé okolnosti.
