Moc jsem té modlitbě nevěřila... (příběh čtenářky)
Před časem jsem se trochu zamotala, spadla jsem a narazila si žebra. V první moment to byla tak krutá bolest, že jsem myslela, že jsou žebra zlomená, a museli mě odvézt do nemocnice.
Audio pouze pro předplatitele
Mám velké zdravotní problémy (30 let průkazka ZTP), a tudíž jsem na bolesti zvyklá. Ale tohle byl vážně humus. Rentgen ukázal, že jsou žebra „jen“ naražená. Když jsem oponovala, lékař mě ujistil, že bolest naražených a zlomených žeber je takřka shodná a vysvětlil mi, že léčba není na týdny, ale uzdravení mnohdy trvá i pár měsíců.
Zburcovala jsem naši malou domácí modlitební vlnu, kterou tvoří spolu se mnou moje děti a jejich rodiny. Věděla jsem, že tohle je pro mě samotnou moc tvrdý oříšek. Matoušovo evangelium nám ale v 18. kapitole říká, že shodnou-li se dva z nás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, nebeský Otec nám to učiní. Proč tedy těmto slovům nevěřit, když už jsem se v minulosti stokrát přesvědčila, že jsou pravdivá. Tahle vlna je pro nás jakýmsi telefonním modlitebním řetězem, který slouží k rychlé mobilizaci v případě vzniku náhlé situace, za kterou je třeba se modlit společně.
Druhý den mi můj dvaadvacetiletý vnuk Sam přivezl nákup a před odchodem mi ještě položil dlaně na bolavá místa a za žebra se pomodlil. Je sice věřící, ale dosud se nedal pokřtít. Zkrátka ještě nezažil ke křtu potřebný impulz.
I když se v hloubi duše nyní stydím, musím se přiznat, že jsem té jeho modlitbě moc nevěřila, byť jsem za ni byla vděčná. Co se ale nestalo! Po jeho modlitbě přišla bomba. Nebyla to malá úleva, ale tak velká, že mě překvapila a zaskočila. V tomhle případě se nemohlo jednat o „tvá víra tě uzdravila“, vždyť já jsem jeho modlitbě moc nevěřila.
Během hodiny po jeho odchodu byla žebra úplně zdravá a trvá to dosud.
Marie Hovorková, CB Mladá Boleslav
