Mistr Jan Hus o církvi. Čemu vlastně věřil?
Hus kázal česky v Betlémské kapli a jinde, zároveň však byl jako kněz a univerzitní učitel součástí latinského světa. Svůj hlavní spis, jímž se chtěl obhájit na mezinárodní scéně, napsal latinsky (De ecclesia). V něm vyložil své pojetí církve dva roky předtím, než byl na koncilu odsouzen.
Audio pouze pro předplatitele
Koncil byl svolán kvůli jinému sporu. Úřadovali totiž zároveň dva až tři papežové. Místo konání koncilu, Kostnice, zní strašidelně, ovšem pouze v zavedeném převodu do češtiny. Pravým jménem jihoněmeckého města na břehu Bodamského jezera je Konstanz. Koncil svolal Zikmund Lucemburský, aby podpořil jednotu církve a tím také jednotu své říše, již na Balkáně ohrožovali Turci.
Pravomoc lidem otevírat nebo uzavírat Boží království nelze používat, jak koho napadne.
Odchylky od oficiálního učení církve, změny v liturgii nebo zpochybnění autority papeže byly vnímány jako ohrožení jednoty celé společnosti. Uspořádání, v němž vedle sebe mohou existovat různé církve, dokonce různá náboženství, a lidé bez víry, je něčím, co si ve středověku dokázal představit málokdo.
Ačkoli se celá společnost považovala za křesťanskou, každému bylo jasné, že ne všichni jsou dobrými křesťany. Církevní učení počítalo s tím, že člověk je hříšný, a nabízelo opravné prostředky, s ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
