Michal Klesnil: Časné a věčné. Co je důležitější?
Pracuji mimo jiné jako ředitel misijní organizace. Před časem jsme uspořádali mimořádnou humanitární sbírku pro oběti výbuchu v Bejrútu. Sešla se nám docela slušná částka peněz a byl jsem moc rád, že jsme tímto způsobem mohli pomoci potřebným. Povšiml jsem si ale zajímavé věci. Jako by tato možnost podpory zaujala daleko víc křesťanů než naše běžná činnost. Zprávy o naší sbírce byly sdíleny a propagovány i tam, kde jinak naše činnost nevzbuzuje žádný zvláštní zájem.
Audio pouze pro předplatitele
Máme jednoho misionáře v Keni. Když jsem za ním před lety byl na návštěvě, nabídl mi možnost podporovat jeho prostřednictvím některé chudé sirotky, se kterými přichází do styku v chudinských slumech. A tak už po mnoho let podporujeme v průměru asi 15 chudých afrických dětí. Z některých už za tu dobu vyrostli dospělí lidé a já jsem moc rád, že jsme jim naší podporou mohli umožnit, aby se dosyta najedli a vystudovali dobré školy. Po celou tu dobu nemáme problémy se získáváním peněz na tento účel. Dokonce kdybychom chtěli, mohli bychom takto podporovat dětí daleko víc.
Čím to, že naplňování časných potřeb lidí je pro nás důležitější než zvěstování evangelia?
Občas chodím kázat evangelium do jedné křesťanské organizace, která slouží lidem na okraji společnosti. Jsem za jejich službu moc vděčný. Protože je ale znám už několik desítek let, mohl jsem si za tu dobu povšimnout určitého posunu. Na začátku byla silná touha zasáhnout evangeliem ty nejubožejší. Sociá ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
