Jakub Limr: Co je to „společenství“?
Normální neděle, normální bohoslužba. Rozhlížím se kolem sebe a vidím bývalou prostitutku, jak si povídá a pak se modlí s vysokoškolským profesorem. O dva stoly dál se nad kávou směje uklízečka se zubařkou. U dveří starší paní někomu předává velkou tašku, která je až sem cítit propocenými tričky a špinavými ponožkami.
Už několikátý týden jí nefunguje pračka, tak se jí o vyprání věcí starají lidé z církve. Ve skupince mužů opodál koluje obálka. Jeden z nich je pár měsíců bez práce a nemá dost peněz na bydlení. V obálce je několik darovaných tisícovek, které mu pomůžou udržet si střechu nad hlavou. Směs hlasů, smíchu, slz, štědrosti, vůní i zápachu dává dohromady společenství.
Jako Společenstvo prstenu?
V Bibli poprvé narazíme na slovo společenství (v originále koinonia) až po letnicích – v novozákonní knize Skutků: „Vytrvale zůstávali v učení apoštolů a ve společenství…“ (Skutky 2,42) Společenství křesťanů se narodilo z Ducha svatého a díky němu funguje. A tahle koinonia má širokou paletu významů.
- Držet společnou kasu, aneb Co je moje, to je tvoje. V lidové řeči starověku se koinonia poměrně ča ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
