Dušan Drabina: „Uvěřil jsem díky Bibli ukradené z rakve“
S Drabinovými nás pojí dlouholeté přátelství a do jejich srubu s výhledem na Lysou horu v Beskydech jezdíme rádi. Vždy nás tam ceká vřelé přijetí. K rozhovoru jsme se potkali v pondělí ráno poté, co jsme spolu s nimi a jejich sousedy strávili téměř celé nedělní odpoledne a večer radovánkami u bazénu, rozhovory, procházkou a pizzou. Jako vždy nás dojala jejich pohostinnost a štědrost, která jako by neznala mezí. Během rozhovoru, který nám uběhl hodně rychle, jsme se nejen nasmáli, ale tak é byli pohnutí Boží dobrotou.
Audio pouze pro předplatitele
Dušane, jaký je tvůj příběh víry?
Dušan: Narodil jsem se v nevěřící rodině, která byla politicky rozdělená. Můj taťka byl z antikomunistické rodiny, moje mamka z prokomunistické rodiny. Dokážete si představit, že ani jedni prarodiče neschvalovali svatbu mých rodičů. Když jsem se rok a půl po svatbě narodil, rodiče udělali dohodu, že mě budou vychovávat podle režimu, který je u moci, abych měl jednodušší život. Ve škole mi řekli, že když soudruh Gagarin vyletěl do vesmíru, tak Boha neviděl, a tím pádem jsem věřil, že Bůh neexistuje.
Když mi bylo třináct, přišla revoluce. Taťka pomáhal v Ostravě organizovat demonstrace proti režimu svého tchána, začal mě brát s sebou a vychovávat podle té dohody (smích).
Na schodech metra jsem byl fyzicky zastaven.
Jít dál nešlo. „Chceš mi, Bože, něco říct?“
Změnil se režim, změnila se výchova?
Dušan: Přesně tak. V té době mi mamka dala Nový zákon.
...Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
