„Do našeho trápení Bůh skáče padákem,“ povzbuzuje Pete Greig (Modlitby 24-7)
Typický Angličan s neuvěřitelnou jiskrou v očích, to je Pete Greig. Setkání s ním je plné anglického humoru, nadhledu, ale především pokoje. V centru povídání stojí Bůh, o kterém Pete mluví jako o někom velmi blízkém. I když někdy mlčí.
Lidé vás znají jako člověka, který stál na počátku rostoucího hnutí nepřetržitých modliteb. Jak to vlastně vzniklo?
Před patnácti lety jsme s manželkou dokončili založení druhého sboru. Všechno se vyvíjelo dobře, ale cítil jsem se duchovně vyprahlý. Začal jsem k Bohu volat o hlubší setkání s ním, o silnější prožitek jeho moci, o to, abych ho lépe poznal. Uvědomil jsem si, že klíčem k tomu všemu je modlitba. Ukradli jsme vaši myšlenku, Moravané. Došli jsme k závěru, že když se Moravané mohli v Herrnhutu modlit nepřetržitě 100 let, my to zkusíme na měsíc.
Vyčlenili jsme k tomu místnost a začali se modlit podle rozpisu. Bůh do modlitební místnosti přišel, začaly se dít zázraky, navštívili nás andělé, někdo byl uzdraven z rakoviny… nedařilo se nám s tím přestat. Třetí měsíc se to začalo šířit po světě. Psaly o nás časopisy jako Rolling Stones nebo Reader’s Digest. Zájem projevila třeba americká námořní akademie (US Naval Academy), nějaký pivovar v Missouri, školy v Již ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
