Děťátko, s nímž už se nepočítalo (osobní příběh)
Jako mladá dívka jsem často a ráda poslouchala vyprávění své maminky. Byla to nesmírně zajímavá žena a prožila život, který by mohl sloužit jako bohatá předloha pro román.
Audio pouze pro předplatitele
Mezi jejími příběhy byl i jeden opravdu výjimečný. Jako čtyřletá holčička onemocněla španělskou chřipkou, na níž v té době zemřela její mladinká maminka. A na seznamu mrtvých, který každé ráno vyvěšovali na vratech plzeňské nemocnice, se pak objevilo jméno i mé maminky. Její zoufalý tatínek vyčerpaný ztrátou milované ženy a jediného dítěte se dopotácel do jednoho z městských kostelů, kde vyčerpáním usnul v kostelní lavici.
Pan doktor řekl, že to nemůže komentovat, protože by prý mluvil stejně bláznivě jako já.
Večer ho probudil kostelník. A místo aby se začal na neukázněného návštěvníka zlobit, sedl si k němu a začal si s ním povídat. Nakonec se s ním modlil za zázrak. A ten se stal. V tu chvíli nesli dalšího nebožtíka do nemocniční márnice. Jaký to asi musel být šok, když se náhle na márách posadila malá zemřelá holčička a začala si hrát s prostěradlem, kterým byla přikrytá...
Po dlouhých letech jsem pak vyzvídala, co si maminka z toho zážitku p ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
