Co znamená být ženou podle Božího záměru?
Přibližně před půl rokem jsem se odvážně pustila do projektu s názvem Být Boží ženou. Za cíl jsem si dala projít postupně všechny verše v Bibli, kde se vyskytuje slovo žena, a na každý z nich napsat krátké zamyšlení, které zveřejním.
Zcela upřímně, do knih Exodus, Leviticus a Numeri se mi nechtělo. Neměla jsem je moc v lásce, protože zákony a pravidla… kdo by jim rozuměl. Kolikrát mě ty verše a celé pasáže rozčílily, naštvaly, nechápala jsem je. Proč muž takto a žena jinak? Proč má vina padat jen na ženu? Proč se ty verše o cizoložství a dobytčatech tolikrát opakují? Proč? Proč? Proč? Otázky nebraly konce.
A tak počáteční nadšení a entuziasmus vystřídalo vystřízlivění, zpomalení, lehká skepse a sem tam i odpor ke psaní a k počítači. Co je ale mnohem důležitější: Hospodin mě neopustil. Naopak – odpovídal a mluvil.
Našla jsem poklad
Pokud mám shrnout svá další zjištění ohledně Božího záměru se mnou, byla by to tato tři slova:
- čistá,
- svatá,
- oddělená.
Hospodin nenávidí hřích. Má odpor k bariérám, které hřích tvoří mezi mnou a jím. Nesnáší je a v knihách Exodus, Leviticus a Numeri to dává najevo zas a znova. Učí to svůj lid a učí to i mě. Stejně, jako když já učím své děti umýt si ruce od jídla, než se jdou ke mně přitulit. Zas a znova, trpělivě a s láskou (v tom je mnohem lepší než já!).
Výše zmíněných knih jsem se děsila, chtěla je přeskočit. A objevila jsem v nich poklad. Boží touhu po člověku, po tom, co nejvíc mu ulehčit život, jeho lásku k nám, ke mně.
To vše na mě díky vybraným veršům křičelo a křičet nepřestalo. Ta naléhavost Boží touhy po mojí čistotě, svatosti a oddělenosti pro něj mi nedá spát. Proto věřím a doufám, že v dalších měsících s Boží pomocí objevím způsob, jak takovou ženou být v obyčejném, každodenním životě.
