Afghánistán: Tálibán zavádí otroctví, křesťané používají kódovaný jazyk
Nový trestní řád rozděluje afghánskou společnost do čtyř kategorií, a to na náboženské učence, elity, střední třídu a nižší třídu. Za stejný trestný čin dostane příslušník každé kategorie jiný trest. Duchovní může být jen pokárán, zatímco člověk z nižší třídy může dostat trest odnětí svobody nebo i tělesný trest. Tvrdí to organizace pro lidská práva Rawadari.
Urážka představitele Tálibánu může vést k 20 ranám bičem a šesti měsícům vězení. Ženy, které opustí islám a vrátí se k němu, mohou být odsouzeny k doživotnímu vězení s opakovaným tělesným trestáním. Manžel, který svou ženu prokazatelně bije – působí jí modřiny či zlomeniny – naopak půjde maximálně na 15 dní do vězení.
Nový zákoník Tálibánu také rozlišuje mezi „svobodnými osobami“ a „otroky“, což podle právních expertů znamená legitimizování otroctví. Kodex opomíjí základní právní ochrany, jako je právo na právního zástupce, právo mlčet a právo požadovat odškodnění za neoprávněný trest. Vychází převážně z přiznání a svědectví jako primárních forem důkazů a ruší požadavek na nezávislé vyšetřování. Rozšiřuje použití tělesných trestů a zavádí vágní trestné činy, jako je „tanec“ nebo účast na „korupčních shromážděních“.
„Tálibán nyní v Afghánistánu schválil návrat otroctví. Musíme Tálibánu odebrat finanční prostředky,“ napsal Jim Risch, republikánský senátor za stát Idaho a předseda Výboru pro zahraniční vztahy Senátu USA, na síti X. Zákoník kritizují organizace na ochranu lidských práv, představitelé OSN jej odsoudili a označili ho za součást „genderového apartheidu“.
Od svého návratu k moci v roce 2021 vydal Tálibán nařízení zakazující dívkám střední a vysokoškolské vzdělání, omezující ženy ve většině povolání, nařizující zakrytí celého obličeje a zakazující jim chodit např. do parků či tělocvičen.
Bývalý britský premiér Gordon Brown, nyní zvláštní vyslanec OSN, varoval v komentáři pro deník The Guardian, že takové zákony mohou představovat zločiny proti lidskosti. Poznamenal, že vnitřní rozpory v řadách Tálibánu ohledně vzdělávání a práv žen vedou často k útěkům ze země. Afghánistán opouštějí jak představitelé Tálibánu, tak mnohé dívky, aby studovaly v zahraničí. Stále ovšem roste tlak na to, aby se vrátily či byly vráceny. Některé dívky tajně studují v domácích školách.
Země jako Rusko, Čína a Indie diplomatické vztahy s Tálibánem naopak posílily. Zdá se však, že sám Tálibán není jednotný. Některé zdroje to komentují, že by vnitřní rozpory mohly vést i k pádu režimu.
Na seznamu zemí, kde je nejnebezpečnější být křesťanem, se Afghánistán podle organizace Open Doors letos umístil na 11. místě. Pod vládou Tálibánu není možné, aby Afghánec byl legálně křesťanem. Téměř všichni věřící jsou konvertité z islámu – a podle islámského práva je odpadlictví trestáno smrtí. Pouhé podezření z konverze, např. vyhýbání se návštěvám mešity, může mít katastrofální následky. Církev existuje pouze v podobě stále roztříštěnějších tajných shromáždění. Tálibán provádí i náhodné kontroly mobilních telefonů, při nichž hledá náboženský obsah, a pravidelně přerušuje připojení k internetu. Křesťané kvůli tomu opouštějí digitální komunikaci nebo používají kódovaný jazyk.
