Ztracené klíče (příběh čtenářky)
O jarních prázdninách jsem byla s dcerou a jejími dětmi na chalupě. Šly jsme na procházku do lesa. Zamkla jsem dveře a klíče dala do kapsy.
Audio pouze pro předplatitele
Když jsme se vrátily, bylo už šero. Chtěla jsem odemknout, ale v kapse byla díra a klíče nikde. Modlily jsme se, byly jsme bezradné. Sousedka nám půjčila baterky a šly jsme klíče hledat. Objevily jsme je na lávce přes řeku.
Dcera při hledání ztratila rukavici, tak jsem ráno šla k mostu ještě jednou. Našla jsem rukavici a dívala se na řeku. Voda byla kalná, byl tam dost rychlý proud a hloubka asi sedmdesát centimetrů. Soused mi pak říkal, že se tam byl podívat také a že nechápal, jak je možné, že jsme klíče našly. Lávka je z volně položených klád, plná mezer, ale v tom místě, kde klíče ležely, byla mezera zaplněná jehličím.
Když jsem tuto příhodu vyprávěla své nevěřící sestřenici, která je tak pečlivá, že by se jí něco takového nemohlo nikdy stát, komentovala to: „Já se nedivím, že Jana má Pána Boha ráda, když on jí tak pomáhá!“
Jana, AC Olomouc
