Ukrajinský pastor Serhij Lvov: „Rusko neproklínám, ale odpustit je těžké“
Jak dlouho trvá cesta z Prahy do Karlových Varů? Právě tak akorát, abychom stihli natočit rozhovor pro Život víry. Sedím v ukrajinské dodávce se svým přítelem Serhijem z Kyjeva, jehož dobrovolnický tým dlouhodobě podporujeme; jedeme pro náklad humanitární pomoci a povídáme si o tom, jak se žije v zemi, kterou už víc než rok otřásá válka…
Audio pouze pro předplatitele
Jak jste se stal pastorem sboru Vinice v Kyjevě?
Jel jsem navštívit svého kamaráda do Ameriky a tam jsem se seznámil s Johnem Wimberem (1934–1997, zakladatel Vinice – pozn. red.) a se sbory Vinice (Vineyard Churches). Líbila se mi vnitřní kultura této církve, systém vztahů a způsob hledání Boha a modliteb. Na jednu stranu to nepůsobilo příliš charismaticky, ale Bůh tam mocně jednal. Na Ukrajině jsme nic podobného neznali. Měl jsem z minulosti nějaká proroctví, že jednou budu pastorem. Po setkání s Vinicí jsem vnímal povolání takový sbor založit.
Jak vypadal život vašeho sboru před válkou? Čemu jste věnovali zvláštní pozornost?
Byli jsme normální sbor – domácí skupinky, mládež, společné modlitby. Občas jsme na ulicích pořádali akci „Evangelium dobra“ – rozdávali jsme čaj a pečivo a mluvili s lidmi. Mladé jsme zvali na různé kulturní programy, výstavy, měli jsme filmový klub a po promítání jsme si s lidmi povídali.
Jak jste prožív ...
Celý článek je dostupný pouze pro naše předplatitele.
Máte-li předplatné, PŘIHLASTE SE.
Nemáte aktivní předplatné? Objednejte si ho.
