Převládne u nás ateismus a new age? Čemu věří dnešní středoškoláci

Příhoda, kterou popisuje vedoucí odboru mládeže AC Martin Penc, ilustruje, jak se k víře a náboženství staví čeští středoškoláci. Na stav religiozity mládeže se zaměřil průzkum, který na objednávku Křesťanské akademie mladých (KAM) provedla agentura Focus v září minulého roku. Podobný výzkum mezi středoškolskou mládeží byl proveden už v roce 2011. Cílem bylo zmapovat a zanalyzovat stav religiozity této části populace české společnosti. Na dotazníky odpovídalo tisíc žáků středních škol ve věku 15–20 let.

Z aktuálních výsledků vyplývá, že 14 procent středoškoláků věří v Boží existenci (většinou jde o římské katolíky, počet evangelikálů v průzkumu byl zanedbatelný), ale ne všichni se o Boha zajímají. Nejpočetnější skupinou je ale skupina tzv. „něcistů“ (46 % mládeže) – tato skupina připouští existenci něčeho nepojmenovatelného nad námi. Boží existenci úplně popírá zhruba pětina respondentů.

Výzkum se zaměřoval také na míru religiozity (tedy zbožnosti či náboženské angažovanosti podle stanovených sociologických kritérií – účast na bohoslužbách, čtení Bible, modlitba aj.) středoškoláků. Více než tři čtvrtiny dotazovaných spadají do kategorie nízké religiozity. Oproti tomu skupina s nejvyšší mírou religiozity má zástupců nejméně (5 %). Zbylých 19 procent spadá do střední míry religiozity. „Zaujala nás také korelace indexu religiozity s prožíváním smyslu života a životního štěstí. Z naší studie vyplývá, že středoškoláci s vysokým indexem religiozity jsou proti celkovému průměru o 17 procent šťastnější,“ uvedl zástupce ředitele KAM Jakub Vejmělka. „Podíl respondentů deklarujících, že našli smysl života, je v kategorii vysokého indexu religiozity proti průměru dokonce téměř dvojnásobný,“ dodal.

Bibli neznají

„Od prvního dne akce za Petrou chodí lidé, nabízejí jí jídlo, chtějí se za ni modlit. Petra vůbec nechápe, co se to děje. Vyskytla se v jiném vesmíru. Podle ní to ostatní jen hrají. Má pocit, že jsme se na ni domluvili,“ pokračuje Martin Penc v líčení zážitku z mládežnické konference. „Jeden z vedoucích, Chenza, dal Petře dvacetiminutovou přednášku o tom, že Ježíš nebyl v Indii, že je historickou postavou a že byl vzkříšen. Chenza si s Petrou četl Bibli a dal jí nadupaný rychlokurz.“

Popisovanou zkušenost potvrzuje i výzkum. Podle něj Ježíš vůbec nezajímá 32 % studentů, což je o 10 % více než v roce 2011. Čtvrtina ho vnímá jako historickou osobnost. A přestože součástí tematických plánů na středních školách je také Bible, společně s křesťanstvím považovaná za základ evropské kultury, více než dvě třetiny středoškoláků nemají žádnou zkušenost s její četbou. 56 % dotázaných studentů Bibli nečetlo a nejeví o ni zájem; tento postoj zaujímají nejvíce studenti nematuritních oborů. Dušan Drabina, ředitel KAM, přesto na situaci pohlíží pozitivně: „Zajímavým výstupem je, že 25 procent středoškoláků o Bibli jeví zájem nebo je Bible zaujala.“ Podle výzkumu pak pro dvě procenta středoškoláků představuje Bible nedílnou součást jejich života.

Astrologie, krystaly, evoluce...

Vedle tradiční křesťanské spirituality důvěřuje nemalá část mládeže i alternativním spirituálním praktikám. Jde zejména o astrologii (46 %), reinkarnaci (40 %), magii (36 %), moc krystalů, amuletů a posvátných rituálů (28 %) a šamanismus (25 %). V evoluční teorii ale věří čtyři z pěti dotázaných. Tato skutečnost naznačuje, že řada stoupenců evolučního procesu jsou paradoxně zastánci vědeckých i nevědeckých přístupů zároveň.

Odpovědi na otázky víry středoškoláci hledají nejčastěji u důvěryhodných zkušenějších osob (27 %) a přátel (24 %). Výzkum ukazuje i na roli sociálních sítí a webových stránek. Odpovědi zde hledá více než pětina respondentů, 13 procent využívá specializovaných webů s náboženskou tematikou. Oproti tomu po odborné literatuře sáhne jen devět procent středoškoláků.

„Jsme si vědomi rizik, která sociální sítě představují. Nicméně se jedná o prostor, kde se mladí lidé vyskytují a kde hledají odpovědi na životní otázky. Pro církve je výzvou, aby křesťanské poselství zaznívalo i tam,“ reaguje na výsledky výzkumu Vejmělka.

„Středoškoláci s vysokým indexem religiozity
jsou o 17 % šťastnější než celkový průměr.“

V neposlední řadě se studie zabývala také závislostí míry religiozity na vnímání hodnot. Zjišťovala, jak se respondenti k víře dostali, zkoumala regionální rozdíly a rozdíly mezi různými typy škol. Předmětem zkoumání byly i postoje k církvím nebo frekvence účasti na různých náboženských setkáních.

A jak to dopadlo s Petrou? „Petra je šokována. Prožila tolik zájmu a přijetí, že cestou zpátky v autě přiznává, že lásku, kterou přijala za poslední čtyři dny, nepřijala za předchozích 17 let. Nahlas přemýšlí, jak je možné, že o tom nikdy neslyšela. Rozhoduje se odevzdat Ježíši svůj život a hledá, kde se v Praze setkává křesťanská mládež. Kvůli domácímu násilí bydlí na intru, který vedou jeptišky, a radostně si s nimi povídá o svém novém zážitku.“

Poznatky z výzkumu Martin Penc shrnuje: „Máme v rukou silné trumfy, které mladí lidé hledají. Důležitá je pro ně stabilní rodina, jsou mezi nimi takoví, kteří projevují zájem o Bibli, hledají smysl života. Otázky víry jsou ochotni řešit s důvěryhodnými zkušenějšími nebo blízkými lidmi, část se jich obrací na internet. Vnímají nepřehlednost a relativizaci morálních pravidel. Hledají bezpečné prostředí, ve kterém funguje věrnost, odpovědnost, poctivost, rodinné bezpečí, a také život plný zážitků, tolerance a úspěšnosti. Je to zvláštní mix hodnot.“

„Petra teď hledá svůj duchovní domov v Praze. Touží po rozvoji, zároveň prožívá genderový chaos, hledá bezpečí a přijetí. Najde ho?“