Náhorní Karabach: Genocida Arménů
Arméni v tradičně křesťanském regionu Náhorní Karabach (NK) čelí nucenému vysídlení, brutálním útokům a výhružkám ze strany ázerbájdžánské armády a ničení kulturních a náboženských památek.
19.–20. září provedl Ázerbájdžán proti NK rozsáhlou vojenskou ofenzívu. Útok je považován za porušení příměří z roku 2020. Obsazení území ázerbájdžánskou armádou vedlo k masovému vysídlení a donutilo vládu NK ke kapitulaci. V jejím důsledku byli Arméni nuceni složit zbraně a rozpustit armádu.
Situace vede k masovému exodu obyvatelstva. Bylo hlášeno mnoho incidentů, ve kterých byli civilisté z vesnic zabiti. Více než 100 000 obyvatel Náhorního Karabachu (více než 80 % jeho populace) hledá útočiště v Arménii, kde jsou vystaveni těžkým životním podmínkám a nejistotě. Mnoho z nich bylo nuceno strávit 36 hodin v téměř 100 km dlouhé dopravní zácpě na cestě z hlavního města Stepanakertu k arménské hranici, bez přístupu k jídlu, vodě nebo lékům, protože Ázerbájdžán všem mezinárodním humanitárním organizacím přístup do NK zablokoval. Mezi uvízlými uprchlíky byly hlášeny případy úmrtí.
Ázerbájdžán čelí obviněním z provádění etnických čistek v NK, má však podporu Turecka a Izraele. To nejenže komplikuje možnost mezinárodního zásahu a nalezení řešení konfliktu, ale také zdůrazňuje dlouhodobou nepřátelskou politiku Turecka vůči Arménii a kritiku Izraele za dodávky zbraní Ázerbájdžánu. Izraelská podpora je částečně motivována strategickými zájmy v regionu, zejména vůči Íránu, který je Izraelem považován za hrozbu.
Hlas mučedníků
